|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Chlapec, který hledal ticho
Zase se hádali. Snažil se nevnímat a soustředit se na úkoly. Dopsal je, sklidil stůl a pohlédl k oknu. Akorát včas, aby zahlédl první vločku. Otec právě práskl dveřmi. Ticho trvalo jen chvilku, brzy se rozkřičela televize a do toho si matka začala stěžovat do telefonu. Seděl u okna a koukal, jak se město pomalu halí do sněhového závoje. Táhlo ho to ven. Vzal si bundu a potichounku se vyplížil. Na ulicích skoro nikdo nebyl… všude prázdno… šel po paměti, za město pod svůj strom, když tam došel, všude kolem se rozkládalo ticho, čistý sníh, první hvězdy a město se ztrácelo hluboko pod ním. Jen on a jeho strom, usedl pod něj, byl to dlouhý den. A najednou mu bylo teplo, jako dlouho ne, cítil se tak krásně, v bezpečí...
|
|