UMŘEL
Umřel člověk,
jenom tak.
Ani kytka, ani pták.
Že truchlili, zabili
těch pár kytek.
Tělo je
dělenec a jméno zbytek.
Kytky na hrobě už zvadly.
Zač bojoval onen padlý
nevojín a neznámý,
zlaté písmo oznámí
zbloudilému poutníkovi
zapomenutými slovy
v předjitřní hodinu šerou.
Poutník onen se rou-
há a
oni ptáci na to serou...
CLOSURE DAY IN OPEN SPACE
Za dálnicí leží sníh,
smutná něha zapomnění.
Pod těžkými koly mění
se však v le(s)klá břicha tich,
vyvržených na břeh řeči,
zlostným sluncem osleplých.
Akvarijní rybka hledí,
jedním dovnitř, druhým ven,
skleněné zdi bez oken,
kanceláře beze zdí,
dřív než náhlý soumrak spálí
zbytečný den na popel,
auta všechno rozjezdí...
MODŘ
zachtělo se jen tak napsat
tuhle báseň o moři
- o modři bezedné
hlubině poledne
zachtělo se psát jen tak
o všem a o ničem -
smutné hře bez míče
zachtělo se
čekati
až se čas
až se čas
sám sebou pokrátí
zachtělo
ťukat si na čelo
zachtě-
-lo se
jenom tak,
pro nic,
za
nic...
modř a pták
|