|
Laciné romány vždycky končí happyendem, a tak vlastně vůbec nejsou laciný, to jenom kritikové nechápou, že právě v té lacinosti může být ukryta ta největší filosofie lidství, v happyendech ukrytá.
Malému princi byla jeho planeta malá, ale přesto měl svého namalovaného beránka a pro něj byl taky z masa a kostí. Měl spousty proč, ale také spousty proto, a z této jednoduché matematiky stvořil filosofii jednoduchou a pravdivou, a tak zatímco on viděl srdcem, my lidé se díváme očima - a to je naše prokletí…
|
|
|