Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Úterý 26.11.
Artur
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Překlady
 > Překlady
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Provence ušima taková, jakou vám nepustí na rádiu
Autor: mystik (Občasný) - publikováno 24.7.2012 (17:43:46)

AKHENATON: LE CALME COMME ESSENCE (Klidná duše jako parfém)

 

Hluk lidí mě někdy dokáže vyrušit

tak budu pokračovat s touto skladbou, žádná práva nejsou vyloučena

pěkně živě ze své houpací sítě

když jsem byl kluk, měl jsem rád zvuky města

lidi chodící kolem, jezdící auta

ale teďka dávám přednost tichu

abych se našel, kdo jsem, nejvíce nádherné je meditovat úplně sám

a je to v těch výzvách, které mi donesou slova

jako tohle, co zazní diktované do mikrofonu

já nejsem zahořklý, to vůbec

nejsem ten, co chválí děti uklidněné nopronem

nebo ten, co ??

celý jeho život je jen nervák (havěť, obtížný hmyz), ale já dávám přednost tomu být motýl

vytvářím svá slova za pomoci péra

která volám, využívám svých pěti smyslů

nebo jen žiju v klidu jako parfém, podstata

 

Já rád krotím text po relaxaci

žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata

rád krotím text po relaxaci

žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata

rád krotím text po relaxaci

žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata

já rád krotím text po relaxaci

 

Jsem inspirován jen samotným tichem

může se svět absurdit stát světem sám o sobě?

jsem narozen nebo nejsem narozen?

toť otázka

teď jsem tady a můžu si vybírat

jestli budu žít sladce nebo přežívat s bolestí

je to cesta, kterou musíme všichni podstoupit

ty si musíš jít hledat svou vlastní cestu

já jsem takzvaná celebrita, ale všechno, co chci

je být jenom jednoduše občanem ze Středomoří

někdy si zajedu na Korsiku, abych uviděl pár kamarádů

dám si malý výlet do Neapole, abych pozdravil svou rodinu

zjednodušení zavládne v nakrájených porcích života, které jsem zobrazil

jako rolník z Agrigenta

v mé oranžérii (pěstování pomerančů) vyzdobím

ovoce země a pomstím se těm, co je schrupnou

pamatuji se na dny

kdy jsem trhal citrony na polích v Cefalù

odpouštět je snadné, když máš rozumnou paměť

protože člověk je kůň, důvody jsou sobecké tak sobí

zrušit prostor štěstí (to myslíte vážně?)

já chci mít život v klidu jako parfém, podstata

 

Já rád krotím text po relaxaci

žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata

rád krotím text po relaxaci

žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata

rád krotím text po relaxaci

žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata

já rád krotím text po relaxaci

 

Naučím své děti, že země je kulatá

naučím je, že barvy jsou pouhá iluze

naučím je, že válka je peklo

naučím je respektovat tradice

protože naši předkové jsou paměť, moudrost, syn

černého přistěhovalce se jim nehodí do obydlí starých lidí

i když přísun peněz nemáš trvalý

musíš si říkat, že jsou v životě vrcholy a pády

většina mého života spočívala v pádech

pořád někdy nevím, co je vlastně co, který je vlastně který

radost a smutek splývají do další formy, pronikají do další

na cestě dva lidé pozorují sami sebe intenzívně skrze sklíčko okna

vyprovoďte mě daleko od stresujících se davů lidí

ochraňte mě před osamělostí, izolace mi připadala jako strašná muka

daleko od metra a od výparů kouře

šedivých baráků, rutiny a spěchajících ve frmolu velkoměsta

technologie mi údajně měla sloužit

a né abych se proměnil na netečného otroka

tradice nejsou vůbec špatná věc, přemýšlejte o nich

já chci mít život v klidu jako parfém, podstata

 

Já rád krotím text po relaxaci

žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata

rád krotím text po relaxaci

žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata

rád krotím text po relaxaci

žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata

já rád krotím text po relaxaci

 

 

pro milou sympatickou Vlaďku, která si libuje v tichosti a v klidu, doporučím jen růži na obalu singlu Enjoy The Silence (The Quad: Final Mix), protože Dave Gahan je ten správnej dárce klidu i pro Vlaďku neklidu a pak růže jsou její aroma… ale zpět do domova Akhenatona…

OU SONT LES ROSES? (Kdepak jsou ty růže)

 

Zde je bílý pruh

to aby svítilo světlo, které je upřeným pohledem tvého oka

Zde je zelený pruh

to aby hodnostáři udělali všechno zase kvetoucí a zase se tu všechno zelenalo

Zde je červený pruh

to aby země byla úrodná a krev byla silná

 

Kdepak jsou ty růže, že nevidím žádné v zahradě?

Kdepak jsou ty růže, které jsem si vždy rád připíchnul na batoh?

Co je toho příčinou?

Jsem slepý já nebo osud?

Kdepak jsou ty růže? Kdepak jsou ty růže?

 

Na vrcholcích v zálivu Neapole rostl můj olivový strom

dominující nad vysokou modří v nejlepším rozkvětu mých latinských kořenů

řekli jsme, že na každém metru číhá nebezpečí za prádlem, které visí na oknech

ale dnes bouře odhaluje základní prvky

nádherný strom byl vytržen z kořenů, vzal mu je vítr

ponížil kořeny, oslabil je Mussolini

a utrpením opadalo ovoce příliš brzy

mému dědovi bylo 10 let, když nastoupil na malou loď

táta mu umřel v Brooklynu

co bys dělal ty na jeho místě

za osm let byly zavřené hranice

pořád mohl vidět sebe v ledu

začátky měl těžké s kritikami lidí

skleslé hlavy, vypadají jako cvičení psy

o té době mi říká, že nevděčná zem, kde

špinavý hábit obtahuje, co bylo špatné

se vztekem, se silou zbraní

díky vytrvalosti vybudovali svůj ráj v Provenci

jako tato próza vzkvétá v mojí duši

v zahradách vykvetly růže

 

Čas je těžko růže

Čas je těžko růže

 

Ty se necháš napálit, frajere, tam tě děti oloupí

usmíváš se, když vidíš hřebík v jejich palci

ti, co se vzpírají, to dostanou

na tvrdém betonu, jejich varlata v jejich ústech

rozumím těm, kdo utíkají před chudobou

že těmto lidem nechyběly dobré vlastnosti

směji se, když slyším ty typické zprávy

které mi děda napsal

ve francouzštině, jak vyzní foneticky

je to železná vůle, kterou obdivuji

je to růže, plátky hedvábí, vosku

rád jsem běhal, rozptyloval jsem se v parku

zabalený před ... ?

a bylo sladké mít siestu a lehnout si na kanape

ruce napuštěné vůní bazalek a grilované ryby

zatímco slunce silně prahlo na bílé zdi

do té doby než nadešla ta chvíle, jsme usínali

Itálie přivedla do světa 20 miliónů emigrantů

hodně jich plakalo, že jsou odpad, šupáci

přinejmenším tehdy kytky kvetly

a teď, kdepak jsou ty růže? Kdepak jsou ty růže?

 

Čas je těžko růže

Čas je těžko růže

 

Hledal jsem je všude, ale nemohu je najít

kampak zmizely?

uřízly jim kořeny ve svých bolestných prosbách

pohromy, ve kterých umírali po tuctech?

Dějiny se opakují v potupě doby

ti, kteří pronásledují, jsou dávní pronásledovaní,

to mi připomíná špinavou povahu Italů, kteří vše zapomněli

Je možné milovat zemi, do níž jsme emigrovali,

ale CNI nezmění tvůj původ, jedině těm,

kteří měli čím podplatit matrikář,

aby změnili poslední písmeno jejich příjmení.

Připusťme, že jsme se špatně narodili,

abychom pochopili, proč nežijeme v jistotě

Kdo kradl, napadal, stopoval,

kdo prodával drogy, kdo ubližoval? Odpovězte.

Tato přetvářka bude zapsána do budoucího osudu vašich synů,

budete pobudy, kteří skončí na policii.

Přesný sociální příklad?

Důkaz, že osobnost není čistá

změna dekoru v severní Itálii,

Lombardská liga je stále silnější

Využívá těch, kteří říkají ano,

volají, aby děti měli volební právo

protože přicházejí z Jihu, odmítají jim vstup do škol.

Každá chybná slabika z nás dělá viníky

a nám říkají špinaví Arabové

Tak mi řekni, jakpak bijí rasisté?

a v zemi je ještě schizma?

tak proto se chováš tak uboze

a tvé ano pro tvé plány je žalostné

neboť oheň je nepřítel království vegetace

růže je květina, nikdy nebude zvíře

naše kultura je středozemní

a připomínám kreténům, že maghrebská kultura je také středozemní

já nevidím důvod, proč se naparovat,

a nás řadit mezi barevné.

Sedni si k mému stolu, předveď svou kulturu

ukliď zahradu a vynes odpadky

Tvé děti už nikdy nebudou moci říci stejné věci.

Kdepak jsou ty růže? Kdepak jsou ty růže?

 

...v italském dialogu si chlap stěžuje na Araby a říká jim, že by všichni měli odejít, že je to právo Bossiho (Bossi je předsedou strany Liga Severu) a na to mu žena připomíná, že není zase tak dlouho, kdy Italové byli cizinci, kteří hledali práci v cizině a byli diskriminováni tak jako teď diskriminuje cizince strana separatistů Liga Severu v Itálii...

 

 

LE REPOS C´EST LA SANTÉ (Odpočinek je zdravej)

 

Malek přijíždí na mopedu

OK, tak vyrazíme

„Wari otevři okno, prosím tě!“

je tu vedro, vzadu se dusíme

„Franto, přestaň užírat,

můžeš se chechtat, ale v poledne

budeme jíst na pláži sendviče a chipsy,

a ty budeš jíst mořské řasy“

Auto odjíždí brzy ráno

a za hodinu zastaví ve stínu borovic

není nic příjemnějšího než pohled na písek

vůni moře, přátelské lidi

no né, rádio puštěné na plné pecky

které vysílá celý svět do okruhu 20 metrů

kromě dvou, tří, patnáctiletých holek, které po nás hází očko

mmmh, vytáhnu franky a ukážu hned prstem na barák naproti,

a říkám jim: „kočky, jděte mi koupit zmrzlinu!“

dají mi kornout, děkuju jim

a radím jim, aby si zase šly hrát zpátky s Barbie na břehu

kde je teplé koupání

a modř moře splývá se žlutí

a proto tolik miluji procházet se, vy také?

s miláčkem v podpaží

pod tamaryšky, na nohou žabky

odpočívat je zdravé, no jasně!

 

Slunce praží, až to dusí

mám dojem, že mám šaty z azbestu

začíná se to tu plnit lidmi

pláž se zaplňuje odvážnými plavkami

mnou a pěkných holek

to je útěk do bufáče, pro kolu, gin

předtím, než uhasí žízeň, Defi běží, já za ním

hledám bráchu, abych mu řekl, ať jde taky

ale ten spáč není k probuzení

a všude pohyb, vytahujeme lahvičku oleje

a mažeme se z obou stran

Malek, ležící v písku, je na lovu kořisti

na kterou se vrhne v pravý okamžik

má tu široký výběr žen, věřte mi

tady na Jihu je ženských fůra

koukáme do všech stran

večer se jde spát s namoženým krkem

Tarzan prošel přede mnou s vyleštěným tělem

vypíná svůj hrudník, pochopitelně

a hned vedle se vybalují maloměšťáčci s celou svojí parádou

čepičku, sklenici, síťkovaný nátělník, sandály

špunt si skočil do vody a postříkal Tjoje

a ten, aniž by to dělal naschvál, ho topí

slunce dál pluje, asi se zachumlám do klubka

odpočívat je zdravé, ó ano!

 

 

WAKE UP (Probuď se)

 

Teď je ta správná chvíle, abych ukázal svou sílu

tak mě nechej zářit, kvetu jako květina

pro ty, kdo si moc fandí

pamatujte si, že vědomost kraluje nejvíce

žil jsem rychle, věděl jsem, že bys to nevydržel

tak jsem se změnil a ukončil jsem pouto s minulostí

viděl jsem věci jasně: život je noční můra

vyděláváš peníze rok a potom jdeš odsud pryč

je to děsivé, ve škole jsi tak exceloval

život na ulici a drogy tě potopily do zapomnění

měl bys pochopit jednou pro vždy

je opravdu náročné pro tebe svádět holky?

Ne, ty bys chtěl, aby ti sloužily

ona není chamtivá, nemysli si, že si zaslouží

facku: ona je šipka, ty jsi terč

nechápeš, že miluje tvojí peněženku?

tak pohleď na svět bratra, který odmítá jíst vepřové

jen v pozitivním smyslu a moje mysl je dílem Boha

já vybuchuju v proudu melodie

otevři oči, bojuj proti tragédii, bratře, probuď se

 

Probuď se

Probuď se

 

Bůh, Alláh nikdy neříkal: zabíjej pro nás

tak proč máme všude slzy, výkřiky, mrtvoly

náboženství chtějí apoštoly míru

ale kolik dětí bylo zabito jejich jménem?

Kolik malých tělíček bylo pověšeno?

na kříži, který si nikdy nenosily

z chyby člověka, který si myslel, že byl božská bytost

který byl podobný svým synům a křičel na ně: zabíjejte

není nutné říkat, kdo jim dal zbraně

životy tisíce lidí mají menší cenu než jeho vlastní zájmy

toto je víra, využívaná a zneužívaná

aby vydělávala peníze, zatímco lidi živoří

tak se obrací v hrobce, Sv.Vincent de Paul

když vidí, že se kostel stal monopolem

v hlavní roli právě teď se tak děje

brzy přibude hostie v peněžence

světe, probuď se, prohlédni víru

a pochop, že tě zneužívají

musíš se přestat dívat na nebe

a podívat se konečně realitě do tváře

je odporné, že ve jménu náboženství je prolito tolik krve

dělá ze sebe Boha, zatímco vybírá na zbraně

musíš být zamíchán jako šejkr

abys pochopil, že na tento problém existuje jen jedno řešení:

 

Probuď se

Probuď se

 

Probouzíš se do světa kombinací

kde je budoucnost dalších generací?

Chodíš do školy, abys měl dobré vzdělání

pracuješ, aby ses uživil a žiješ, abys bojoval za svůj národ

já s mojí partou, my jsme odmítali pochopit

a uznat, že jsme vyčerpáni jako „pitty pack“

asijský samopal Akhenaton je možná drsný

ale je lepším příkladem

nežli jiný ustrašený básník

který zůstává zelený jako ping-pongový stůl

spíše než politik, já učím odhalení pravdy

všechny typy nesouhlasu jsou slabý manifest

někdo řekne, že mám v mozku encyklopedii

asi je to tím, že nelžu jako média

já přetrhnu zlost ďábla na kousky

kompletní věda v tomto odstavci

islámské učení IAM, duše Islámu

poslouchej, nepřijdeš k žádnému neštěstí

mimochodem, my zůstáváme na světle

zatímco ďábel je uvržen do stínu na tmavém hřbetu měsíce

A.K.H.E.N.A.T.O.N. je profesionál

a promýšlí bojový plán bez konce

toto je jazyk pravdy, žádné podvody, žádné výmysly

probuď se a postav se, bojuj za svá práva, bratře

 

Probuď se

Probuď se

 

 

 

LE COSMOS (Vesmír)

 

Šílenství z prostoru?

Strach z absolutní tmy? z absolutního ticha?

z absolutna Vesmíru bez začátku a konce?

Ne, ne

 

(Akhenaton)

Sedíce na vrcholu kulaté Země

Ráj byl stvořen: náhle se otočil

na hvězdy a jejich světlo,

miliony možných životů kolem Země

říkají, že věří, že Země je kulatá.

Ti, kteří mluví o sférách, patrně ztratili hlavu.

A během toho všeho dali vzniknout nerozumnosti, ješitnosti, lidské pošetilosti.

Ale všichni vědí, že ve Vesmíru se nic neztratí, ani hmota

Demokrita či Mendělejeva, 2000 let

Zařazení: periodická tabulka prvků

molekuly, atomové struktury

předkládají organickou a neorganickou hmotu

Život vzniká z něčeho úplně malinkatého

a člověk si je vědom až dnes

že to, co je v jeho těle se podivně podobá

solárnímu systému a zářícím hvězdám.

Mráz mi běží po zádech, když se dívám na Uran

a podrobuji se, vězeň sedmičky, plný Kosmu

 

v Kosmu

 

(Shurik'N)

Chang-Ti, symbol půlnočních oblastí

vzešlý z filozofie, jež zůstává v kronikách

už velmi dlouho, ty víš.

Po staletí hovoří s tím, kdo je na nebi.

Pravda není nikde jinde než ve vlastním nitru

Ale člověk zničil svoji pravou identitu

Řídí se materialistickými zákony,

rozkládaje Vesmír jako prizma.

se světlem, jehož se odmítá dotknout,

neboť je jasné, že zkusit něco lze jen tehdy, když člověk chce

probudit svou duchovnost,

hledající v sobě samém a procitnout.

Vesmír trpí ztrátou pořádku

zapomnělo se, že naše role je důležitá

Jak mluvit o harmonii se vší energií

máš-li zmatek sám v sobě?

Ať se krčíme pod křídlem soucítění

nebo všelásky náboženské.

Jsme rozumní, trváme na symbióze,

ve skutečnosti zrazujeme Vesmír

 

ve Vesmíru

 

(Akhenaton)

Každý má místo ve Vesmíru

a prázdno je jako velké zrcadlo

výloha, v níž ticho, výstava

nejkrásnějších výtvorů.

Šperky vystavené v kazetě,

zlatník je pečlivý, vše je jasné a čisté:

výška, šířka, délka, poloha

všech forem se projevuje ve třech dimenzích. Pozor!

Čas, nádherný vládce měr,

jež tvoří minulost, přítomnost i budoucnost

A já spojuji své ruce, nechám klouzat slova z úst

zvyšuji procenta aktivit svého mozku.

Vše má dvě strany, ale je vyvážené:

teplo, zima, sucho i vlhko,

dobro, zlo, den, noc, jin a jang

se objímají jako bratři, a v okamžiku Velkého třesku

člověk nemá nohy na zemi, ale v prdeli

a čeká netrpělivý, že ho jeho hloupost zmátne.

Věří v sebe a jeho hemisférické představy

ve 360 stupních a za panoramatickým horizontem

nebezpečí číhá vzadu jako Thanatos (řecký bůh smrti, zosobněná smrt)

neboť se nestaral o své blízké: Kosmos

 

(Shurik'N)

Jedna hvězda zhasíná, druhá ji nahradí.

tak je to se vším, je to nevyhnutelné

život, smrt, světlo, tma, všechny protiklady

někdy si vybíráme, někdy nám nezbývá, než se podrobit.

Ale protože jsme prostředníky mezi Nebem a Zemí

podléhající jednomu a závisející na tom druhém

naším úkolem je udržet spojení,

nesplněná mise kterou žijeme

jen někteří z nás dostali zprávu

a my je nazýváme moudří.

Snad jednou, v době, která přijde

pochopíme zprávu – jen abychom ji dostali.

a jiní se vydají na cestu ZÁZRAKU

neboť každý beobab byl nejdříve malým semínkem

v okamžiku opouštím to, co považujete za utopii

v pozici lotus vyprázdním svou mysl

dosahuji hypnózy, ztrácím vjemy

nechávám vlny, aby mne obalily jako kokon

moje duše se probouzí, energie se obnovuje,

soupeřím s Thanosem, jsem Kosmos

 

v Kosmu

 

Ó Armakis,

Ty, který jsi se zrodil mezi nezničitelnými hvězdami

ty nezmizíš nikdy!

v Kosmu

 

 

Akhenaton:

PROMÉTHÉE (Prométheus)

 

Na počátku byla země, moře a nebe

zelenající se lesy a medové řeky

zlaté plody rostly na stromech

vinná réva se nenápadně pnula po mramorových sloupech

kde hnízdili ptáci všech druhů

ve věčném baletu to bylo představení

režírované od perfektního mistra

a k tomuto obrazu byl vychováván člověk, říká se

že jestliže byl Ráj plátnem stvořeného světa

člověk měl být zasazeným rubínem

možná ve své první hodině

když neměl strach z věcí, které umírají, štěstí bylo

sumou prostých věcí života

ve stavu nazývaném harmonie

člověku se dařilo, svět krásněl

v této epoše míru se král jmenoval Prométheus

 

Prométheus byl celistvý, protože mu nechybělo nic

chráněný Bohem a respektován svými lidmi, ale

jednou ho navštívila Eblis v jeho snech

a ptala se: je Bůh silnější než Ty?

nabídla mu skříňku, která uzavírala všechna neštěstí

a našeptávala mu nenávist a závist

Příští den byl prvním smutným dnem na Zemi

Prométheus zavraždil vlastního bratra

sebral jeho majetek a unesl jeho ženu

zotročil 12 kmenů

sestavil silnou armádu

vládl krutým a nespravedlivým způsobem

domnívající se, že je nesmrtelný, zavraždil

všechny své syny, kteří by mohli proti němu povstat

nechal postavit věž až do nebe, vyzbrojen lukem se vydal bojovat s Bohem

 

Mnoho dnešních lidí jsou následovníci Prométhea

zdědili jeho vizi

říkají tomu „detail“ a bez skrupulí navlékají

svým lidem pravou dobytčí kůži

další příklad, na který se historie dívá

je využívání slepých jednookými

život na Zemi je pohárem vody Javel

proč střílet šípy na nebe Babel?

všechna svá dramata, své akty pro poklad Rackhama

dští oheň na zemi Abraháma

toho ohně tolik, kolik přinese pouštní vítr

to je kerberus (3hlavý pes), který obsluhuje Prométhea v pekle

drahé je štěstí, neboť zbožná je cesta

tak k čemu je dobré být králem, když jste bohatý a smutný?

duše mizí daleko od Země

čas kvapí, paláce se bortí, proměňují se v prach

Prométheus včera, zítra, první bytost

vůdce smečky v království psů

království platí za pošetilost jeho činů

očekávaje v bolesti zmrtvýchvstání

 

 

JE NE SUIS PAS A PLAINDRE (Na nic si nestěžuji)

 

Byl deštivý den, kdy nikdo neměl na spěch,

venku ani noha, ani blbá hlava v okně

a já jsem byl velmi zaneprázdněn myšlenkami na „náš koncert“

na místo, na zvuk, na podmínky, na atmosféru

 

která panovala...ale chviličku před začátkem

ke mně přistoupila nějaká žena a řekla mi:

„tohle dítě umírá

a jeho velký sen je setkání s Vámi“

 

Jel v sanitce 400 km, aby nás viděl

aby si poslechnul náš repertoár...

když k nám Steve přijel, jeho obličej byl tak bledý,

byl zrcadlo nemoci, prostoupený bolestí...

Koncert skončil, on byl tak spokojený,

že jeho oči zářily všemi barvami jara.

 

Pak jsem mu slíbil, že to příští rok zopakujeme

abych zabránil beznaději, aby ho neporazila...

Musel jsem odjet asi na tři týdny

a když jsem se vrátil, Pascal byl úplně jiný...

 

Řekl mi, víš, nejkrásnější srdce dotlouklo,

23. srpna večer Steve zhasnul

nemohl jsem ti nic říct, promiň,

ale po 21 dnech se pro tebe zrodila tahle slova

 

Já, který jsem si stěžoval na dovolenou,

na tohle, na tamto, na peníze vydělávané ve Francii,

na Chilla, že ztratil 200 míčů v Roissy

a Steve ztratil život, když mu bylo 17 a půl

 

Od toho dne nechávám svůj rozmar venku za dveřmi

a slíbil jsem si, že přestanu myslet na svůj osud

všechno co jsem kdy řekl, jsem nemusel nikdy říkat

lituji toho, neboť můj život do té doby nebyl nejhorší

 

Byly večery, kdy jsem byl tak hrozně nešťastný

že jsem naslouchal svým vrtochům...

Steve, jsem si jistý, že z místa kde jsi, mě můžeš vidět

a tyhle slova jsou navždy na tvou památku...

 

Nelituji ničeho, nelituji ničeho

 

Přišel k nám s nataženou rukou, ke mně

Myslel jsem, že chce nějakou almužnu

Na tuhle noc v Marrakechi jen tak nezapomenu

on chtěl jenom jednoho šneka

 

Vidíš posun našich snů, které jsme tam konečně dostali?

Štěstí pro něj, pro mě to neznamená nic

to jsou samozřejmé věci

byla půlnoc a on byl úplně sám, byly mu 4 roky

 

Rozmotal jsem uzel v lidských útrobách

ale on byl tak plný radosti, vlasy mu vlály

obrazy klidu se zatím vrátily do mého srdce

jako bych nechtěl nic zapomenout

 

Jako tohle dítě, které pláče

dostal výprask od táty, který je dost rozzuřený

Řemenem v ruce, tahá ho za vlasy

protože nechce dělat past s ostatními

 

Znovu jsem viděl tu ubohost,

smrt plave na plechových městech La Casa

Slova, která jsem dal jedné květině

a která hlídal tenhle capart, hodina pro jeho srdce

 

Byl jsem uličník, dělával jsem hlouposti

a nesnášel jsem všechny dny, co nezapadly do mého plánu

vypečené hry, další chyba v mém pohádkovém zámku

a v podrážkách mých Kickers (kopaček) a tkaničkách mých Tobaccos

 

Měl jsem krizi, když všichni moji kamarádi odcházeli

důvěra mé matky mi nemůže dát všechno

dneska na to znovu myslím a trošku se to zlepšuje

ve srovnání s takovými dětmi, jsme narozeni v bavlnce

 

Nemohu nic změnit, nemohu pro to nic udělat

dny, kdy jsem na to kašlal, budu muset prostě zamlčet

 

Nelituji ničeho, nelituji ničeho

 

 

UNE FEMME SEULE (Osamělá žena)

 

Vzpomínám si, že je to už mnoho let

v zákoutí paměti bych nemohl zapomenout

jsou věci nesmazatelné, které se překroutí

těžce berou moji kůži jako textil

nepřátelské město duchů, kteří se stěhují

aniž by dali nějakou šanci té božské bytosti

která byla sváděna ještěrem

trpět v tichosti, řekla, ať tomu tak je

narodila se ve čtvrti, kde žili přistěhovalci

byli početnou rodinou, těžko se studovalo

víc než škola ulice měla monopol na krádeže

žádám tě, abys uvěřil, že její život nebyl veselý

takže nedlouho poté, co jí bylo 17, se rozhodla provdat

vyžaduji respekt a pro ty, kteří chtějí

poslouchejte vyprávění o osamělé ženě

 

Rychle otěhotněla a měla chlapce

pro nedostatek peněz přišla o druhého

tak je osudné přísloví, nepřevratelný

osud se odvázal a porodila třetí dítě

on neměl moc peněz, byl často pryč

přesto živila své děti s 8 franky

aby neztrácela svůj čas, doplňovala si chybějící vzdělání

studovala během toho, co se starala

o domácnost, čištěním, pucováním

její synové, kteří nechápali, se na ní dívali

stále si pamatují, že jí dál viděli zapřáhnutou v práci

Doufala ve štěstí

přesto, že přiložila ruku na zpocené čelo

neboť snila o tom, že jednoho dne odejde

opustí to nekonečno plné zklamání, špatných vzpomínek

ale 5 let předtím byla její rozhodnutí bez vůle

pochopila, že riskuje stát se osamělou ženou

 

Vzpomínám si na ty večery, kdy čekala na svého manžela

celé hodiny u okna zbytečně

tato situace takhle trvala několik let

přišel den, kdy se rozhodla odejít

ze společné dohody bylo rozhodnuto o rozvodu

kurva tak dlouho potom, co ho měla milovat

tak jemná, tak trpělivá

a ještě dojít k dohodě

byla důstojně pyšná, zodpovědná jako matka

ignorovala samotu, která ji spoutala

předem hlavou vzhůru zůstávala lhostejná

v noci se ve svém pokoji schovávala a plakala

pracovala, dělala dvě zaměstnání najednou

aby zaplatila dětem slušné oblečení

vychovala je správnou cestou

zůstala v klidu a zdravá, respektovala blízké

ráno vstávala se smutnou hudbou

jenom únava a obětování

je to černá povídka, které je třeba věřit

abyste viděli odvahu a vzácnou moudrost osamělé ženy

 

Viděl jsem mnoho slz v jejích zelených odhodlaných očích

které přijímaly osudovost, která ji drtila

pod vahou své významnosti

říkala jen, že neměla šanci

ale věděla v hloubi duše, že je tu člověk jen jednou na Zemi

a smůla je velmi špatnou omluvou

hořké peklo, které prožívala v porovnání s její dobrotou

nebylo zasloužené, abych vám řekl pravdu

stejně tak dobře, jako se jednoho dne rozhodla odejít

daleko pryč z Marseille, aby začala znovu

nechala za sebou to, co nejvíce milovala

své dva syny a mnoho starostí

ji očekávalo, přesto byla nadále šťastná

má mnoho přátel a manžela, solidní,

přesto rozumná, tím, že uznává

že její život začal opravdu teprve v 35 letech

to se vám zdá hloupé, ale představte si

ztraťte své mládí, kde je smysl života

jestli k vám mluvím takto vážně, otevřeně

je, že tato osamělá žena byla mojí matkou



Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter