|
| |
 |
O mandlích a tvém úsměvu
Autor: Radim Hrůša (Občasný) - publikováno 12.8.2000 (11:09:29), v časopise 16.8.2000
|
|  |
Krvácí hvězdy, když se stmívá
nad našimi sny, je krásná
vlahá noční beznaděj.
Blízko mě i tebe zahoukal
mezinárodní rychlík
jedoucí na dálný východ,
možná cítíš hořkou vůni kouře
prchajícího z lokomotivy.
Možná, že neznámý cizinec si
v našem kupé zapálil dýmku
nacpanou exotickou směsí tabáku.
Kouř se mísí s našim hovorem
a já ti nabízím pražené mandle z domova,
sladké mandle na jazyku zhořkly
a ty se přesto usmíváš mému tichému pohledu.
Rytmus myšlenek mě náhle ukolébal
a já usnul v tvém klíně,
blížili jsme se společně po naší cestě
vzpomínek na konečnou a čas
neúprosně ukrajoval ze spánku nevinnosti.
Při vjezdu do konečné stanice
se mi zastesklo po sladkých mandlích z domova,
tvých očích a tvém úsměvu,
protože vím, že je to
naše poslední cesta za slunečním úsvitem.
|
|
|
