|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
...prázdninové "bike Free style"...
Autor: arim* (Občasný) - publikováno 19.6.2012 (12:28:40)
|
|  |
...mám to štístko, že si mohu užívat prázdnin, jako kdybych byl moment. školák. Zaměstnání je zaměstnání...někdo má volno a někdo né ! Tak to prostě je ! Jsem pochopitelně stále okolo jezdeckého sportu a koní, ale času mám mnohem víc...co dělat ? Všechny práce, které stále odkládám, včetně malování, mám hotové, i auto už mám vyvoněný...a času pořád navrch. Podvečery, ty mám obsazený... hospůdka-Pérák si může podle mě řídit kalendář (prac.dny-svátky-prázdniny), ale co odpol. ??? Nikdy jsem neznal ten pravý význam slova NUDA !!! Jde o to, jestli tomu člověk podlehne, nebo se zaktivizuje...a tak jsem si jedno líné odpoledne řekl, že udělám něco pro zdraví a taky aby to mělo trochu šťávu !!! Z okna mám výhled na 3 kříže a v garáži bike...no a myšlenka tu je...bike Free style na 3 kříže !!! Vyšlápnu to, nebo jsem salát ? Všichni moji parťáci byli zaneprázdněný a já doma u PC-všechno už jsem několikrát zkouknul...rychle jednat !!! Počasí akorát, ani vedro-ani zima..."bezpečnostní" kraťasy,"bezpečnostní" sandále...přilbu nemám a pomačkal bych si kohouta...co sebou ? Mobil a foťák !!! Bike mám vybavený na takovou bláznivinu...tak honem-než mě to přejde !!! Pro jistotu jsem nedal nikomu vědět, kam se chystám...chtěl jsem vyšroubovat adrenalin na max. Když jsem se řítil tunýlkem z Bohatic k Ohři, blesklo mi hlavou, že jsem se asi zbláznil, ale byl to jenom blesk...hrom přišel až později! Kolmý výšlap do Drahovic mi nedělal problém a ujistil mě, že moje forma na jízdu lesem je dostačující. Stouplo mi rázem sebevědomí !!! Lehce zpocen jsem obkroužil s foťákem kolem intru a vydal se ke hřbitovu. Ještě několik pohřebních snímků směrem na intr, přes kříže a tak...jakou cestu si do lesa vybrat ??? Zaseknul jsem sandále do klipsen, postavil se do stupaček (viděl jsem to na videu)...ha tahle cesta by šla...malý obrubníček na chodník a jsem v lese...opatrně jsem zvolil nájezd asi 15°...nadhodil př.kolo...a...přišel hrom !!! Takovej podraz jsem teda nečekal !!! "Jebnul" jsem sebou na chodník...málo jsem nadhodil kolo...asi...loket jsem měl v ohni...kyčel necítil a patu na padrť...rychle jsem se v leže rozhlédl, jestli mě někdo nevidí a...nějaká paní mě z dálky pozorovala...vyskočil jsem jako by nic...a přitom jsem cedil mezi zuby: "do prdele...au au...do prdele!!!" Nechtěl jsem to vzdát a vlastně děkuju tý paní, jinak bych se asi vrátil. Sjel jsem trochu níž a zjistil, že nájezd na asfaltku byl docela bezpečný a vlastně cesta vedla až asi na 3kř. Jenže já chtěl Free style !!! Podlehl jsem komerci a vyšlápnul asfaltku...nebyla to sranda a na první vyhlídku jsem dojel pod pěnou, ale dojel...tam jsem si teprve začal lízat rány. Pod bundou se krev z lokte nevylila a kyčel řádně vrzala, ale asi jí ještě nedošlo, že má tolik bolet !!! Třesoucíma rukama jsem udělal pár fotek (až doma jsem zjistil, jak se mi povedly). Když jsem se trochu vydejchal, vyšlápnul jsem to ještě výš, až na 3kř. Byl tam nějaký pán a tak jsem před ním machroval, že jsem jako na tréninku a dělal, že to je brnkačka si jen tak vyjet na krpál. Z vyhlídky byl nádherný pohled. Léta jsem tam nebyl, snad naposledy ve škole...běhali jsme tam při hodině těláku se Zajícem (učitel TV-sport-Dvořákovka). Už se mi ruce tak netřásly...ale pořád jsem byl jaksi neukojen...a tak jsem se odhodlal pokračovat na slepo (dávno jsem zapomněl, kam která cesta vede) na Goethovu vyhlídku...kdy se tam jindy dostanu ? Asfalt už to nebyl, ale pořád to byla cesta po vrstevnici. Dokonce jsem se lekl, že jsem přejel rozcestí...ale ne...rozcestník ukazoval "kudy tudy"...za rozcestníkem na mě mrkala a smála nějaká tmavá cestička a říkala "pojeď-pojeď"...uposlechl jsem té výzvy...cítil jsem, jak se mi napěnila krev v žilách (později jsem zjistil, že to byla krev z lokte v rukávu)...namířil jsem bike kolmo ku svahu a... chvilka soustředění !!! Odstartovala mě nějaká slečna s pejskem, která procházela. Přece nebudu zevlovat a trošku ukážu ze svého "style". Periferně jsem zaregistroval její užaslý výraz, kam že se to řítím...asi to byla uznalost...první setrvačnost mě vynesla o pár metrů výše, ale tam se pomalu začal lámat chléb...cesta byla mokrá, úzká, kolmá, samý kámen a kořen...jednu chvíli jsem měl pocit, že se převrátím zpět na záda. Nechtěl jsem to vzdát a makal jako šílenec...pomalu jsem ztrácel kontakt s okolím...když tu náhle mezi stromy na mě mrkla Goethovka-napjal jsem poslední síly a...strom přes cestu, tak to mě tedy naštvalo !!! Byl jsem nucen sesednout a potupně obtlačit a dojít ten kousek pěšky. Stejně ale...v duchu jsem se plácal po ramenou a objížděl chátrající Goethovku. Na parkovišti se najednou objevila ona slečna s pejskem, asi se po komerční cestě přišla podívat, jak dopadnu, ale já již ledabyle zevloval na parkáči, jako bych tam byl již hodinu. Počkal jsem, až slečna opět zmizela v lese a pak jsem slezl z bike. Musel jsem to rozchodit. Byla to asi ta adrenalinová křeč celého těla !!! Po 15 min. jsem byl schopen udělat nějaký snímky vyhlídky, kam jsme za mlada tak rádi jezdili na diskárny. Začínající zchátralost čouhala z každého okna...škoda !!! Nu a jak zpět ??? Zvolil jsem komerci a najel na asfalt směr Hůrky a po staré Pražské do města...Moravskou až k divadlu...byl to ale sešup !!! Už jsem se ale nepouštěl do žádných velkých akcí...loket a kyčel mi dávaly jasně najevo, kolik času ještě na bike mám !!! Hl.pošta-H.nádraží a domů...celkem cca 2 hodiny...ještě dnes si lížu rány, ale stálo to za to !!! To mi věřte !!! Svůj "bike" vybavím ještě obvazem a nějakou dezinfekcí a asi si pořídím helmu i když si pomačkám kreativní účes !...Adrenalin ze mě cákal, jen co je pravda...jenže se začíná opět hromadit...co si vymyslím dál ???*
|
|
|
