ZÁZRAKY (Josef Hrubý: „Ve jménu lásky, lodí a ryb“)
Sedíš v bráně dešťů
či v bráně obloh
anebo v bráně komet a paprsků
Jako dřív: u obrazů
S Mistrem skály na Valše
S Mistrem ranních řek
S Mistrem vzpomínek a opon a větví
S Mistrem nekonečně šťastného dětství
V jezerech plují chrámy
bůhví že budeš vyvolán jménem
mezi sklípkové klenby včely a sněžení
mezi vše co bude památkové
V bráně obrazů
v šachtě letního vzduchu
číhá za hladinou tvého čela
kámen hvězda zázrak
Zázrak milování
Zázrak zoufalství
Zázrak dní vysypaných jako sklo
Zázrak snu který trčí jako přibitý hřebík ve zdi
Zázrak ona na jarní straně záhonů
Zázrak zrcátko na prádelníku
Zázrak zahrad korunovaných oblakem
Zázrak kterému je tisíc let
Zázrak vteřiny zrající v jabloni
(ukázka pro milovníky jara a dobré nálady a dobrých obrázků od Káji Saudka, co na ženách slavil zázraky ženského pohlaví, po velikém jablku zbylo malinkaté jadérko, šaty dělaj člověka a hebký design prádélko, má nezkrotný apetýt a beze dna své hrdélko, má jarní volno jarní lehkost dynamiku prdelko, má ráda chatrč na osamělé horské stezce, má ráda vejšlap se zázraky v doprovodu horolezce)
|