|
LEV
Lhůta cca. 21.7. – 20.8. vládce je Slunce a živel je oheň
Jsem hříva Slunce Po nebeské pláni
pluje zlatý člun
jsem štědré světlo se vztyčenou dlaní
Jsem poledne Jsem trůn
Jsem srdce zvonu Jeho plavou slávou
světélkuje sad
A žhavá šťáva prosakuje trávou
pod lisem mých pat
Jsem pastýř stromů Ženu do koruny
vzpurné stádečko
Ó jak bych vypil mandarinku Luny
Žízním Lunečko
Léto vrcholí. Den palčivě sytý sluncem stoupá k majestátu poledne. Už podruhé vzplál zvířetníkový oheň, tentokrát aby dal sílu rostoucímu stromu. Byl-li Beran jiskrou vzniku, je Lev jasně rozhořelým plamenem.
Lev je druhé znamení výchovy a péče, ale plní svůj úkol jinak nežli Rak. Snad není v celém zvířetníku dvou tak různých rolí. Proti úzkostně podrobivé něze Raků stojí hrdá a smělá vůdčí síla Lvů. Drobná bledá Luna proti Slunci v letní slávě. Rak se choulí do ticha a klidu a Lev je horká růže, rozvitá do vřavy života.
Lev nastupuje, aby převzal moc. V učebním plánu vývoje musí být i lekce umění vládnout. Bez něj by svět zahltil chaos nebo marnost (jako je tomu v nehezkých příkladech České republiky, státu se lvem ve znaku). Tomuto umění se Lvové učí první. Lev je převzetí vlády nad světem.
Rak–matka dostal do správy skutečnost ve stadiu novorozeněte a odchoval ji z dětské bezmoci. Přichází Lev, otec a mocný vladař, a vede dospívajícího syna. Pevnou rukou puberťáka pobertu učí poslouchat.
Od matky dostalo dítě dary vodní: vláhu, déšť, mateřské mléko. Otec mu dá dary ohně: žár a energii. Rozpálí v něm bojovnost a kuráž. Musí řešit problém míry: kolik Slunce, aby nesežehlo, kolik síly, aby nedestruovala. Lvi mají sklon ve všem přehánět.
Lev je hrdina a vládce. Dominanci si přinesl už na svět. Nejstručnější slovo pro něj: Lev je veliký. Má akční rádius silné osobnosti. Ostrý akcent tragédie i nadsázka komedie dávají jeho příběhům větší obrys. Lev netroškaří, žije naplno. Mantronix In Full Effect style.
Lvi mají lví podíl ve vládách všeho typu. Chrání nás svou odvahou stát na vrcholu – tam, kde nejvíc pálí slunce a kam nejčastěji bije hrom. Odevšud je na ně vidět. Proč ne? Jistá okázalost patří ke lví kráse. Jen ať salón žasne, když se kolem nesou lvové salónů!
Každé znamení má svoje provokační téma a u Lva je to téma pokory. Nedostal jí příliš. Jeho přirozené místo je až v zenitu. Čím lépe umí vládnout, tím těžší je pro něj podrobit se. To ostatně pozná záhy. Čím typičtější Lvíče, tím nesnadnější dětství. Dětská kůže je mu těsná jako malá botička. Jen to zkuste, cítit se jako patriarcha a léta hrát trapnou roli děcka! Na to Lev nemívá trpělivost a lze ji přát pouze jeho rodičům.
Lev balancuje mezi hodnotami, které někdy nepřehledně splynou: mezi hrdostí a pýchou, velikostí a velikášstvím, pravou vznešeností a prázdnou grandiozitou. Být nahoře znamená povinnost reprezentovat ty dole. Noblesse oblige – urozenost zavazuje. Nejlepší ze Lvů zavazuje lidský ideál.
Dobrý Lev splňuje jednu z bájných představ, je to Spravedlivý Král. Je velkomyslný a štědrý, odvážný a smělý. I těm nejmenším popřeje sluchu a uraženým a poníženým vrací naději.
V jeho záři má život svůj patos. Je v něm místo pro vášeň i pro krev, pro úžas i pro homérský smích. Pro křehký pojem cti se podstupuje souboj – a vítěz večer uspořádá slavnost, kam pozve všechny bojácné a slabé, kde se stoly prohnou pod hojností jídla a do tmy bude tryskat ohňostroj.
Špatný Lev je náfuka a tyran. Běda, jestli se neprodral až na šéfovskou židli! Pak bude císařem své ženě a neomylným papežem svým dětem. Občas se zalkne vlastní ješitností, ale někdy mu okolnosti nebezpečně přejí a on se stává diktátorem, napoleonem s velkým nebo malým N.
Otázka, kterou si vývoj lvím prizmatem klade, je problém, před nímž stojí každá moc. Kam až smí sahat její panství, aby nepoškodila to, co jí nebylo dáno, ale jen svěřeno k opatrování. Nejmoudřejší Lvové vědí, že i svrchovaná moc je jinou formou služby, a pokorni před svou vlastní silou slouží nám všem shora. Kalí nás ohněm. Střeží nás před svobodou, k níž jsme ještě nedorostli, a tím chrání naši dospělost.
TAK MLUVÍ LVI:
Analyzuji-li své vzpomínky, – již v prvních letech tohoto živůtku pociťoval jsem sebe a lidstvo jako dvě spolu válčící moci; a již v prvních letech podceňoval jsem instinktivně svého nepřítele, – považoval jsem jej za nic. Již tenkrát byla mou základní, všude ranně mlhavě probleskující, a přitom mohutnou vlastností VŮLE, stále sebe objímající a vše absolutně komandující. Těžko žít s ní dospělému, těžší dítěti…
(Ladislav Klíma)
*
Člověk bez odvahy a vůle je pouhá věc.
(Napoleon)
*
Kdybych já byl dobrý český král Ludvík, takto bych panoval. Domácí obyvatelstvo by na rozdíl ode dneška mělo všecky výhody a přednosti před turisty, kteří by naopak byli přepadáni na cestách, notně vystrašeni a obráni o kuřivo a fotoaparáty. S hanbou by se vraceli domů, protože jejich měna by tu neplatila nic a jejich rozum by tu pro jinakost každé věci ničeho nechápal. Jenom by se šířilo po světě, že se tu v polích dobře daří dobytku i lidem, ptákům ve vzduchu a ve vodě rybám. Že prostě oděný lid si za slabý půlden práce v továrnách i úřadech vydělá na skromný byt i stravu a zbytek času se baví s přáteli, ženami a dětmi. A každý by toužil uvidět takovou zemi, jenže stalo by se příslovečně těžkým vloudit se sem. – Akorát ještě nevíme, jak bychom posoudili případy našich lidí, kteří odsud, nevíme dobře proč, kdysi odešli a teď by chtěli zpátky. Museli by nás, Ludvíka, moc a moc prosit!
(Ludvík Vaculík)
*
Stalo se to 23.4. pro libůstku dva tři čtyři je znamení, kdy jeden narozenej 12.8. stráví pár drahocenných minut v rozhovoru se slušnou dámou narozenou 12.8. pokud tedy nemlžila. Ale byla tak chic, že bych jí uvěřil její den narození. Je milé, když za výlohou s dárkovými předměty pozorujete sadu vystavených míšů jako v krámku dekorací někde v Českém Krumlově kousek pod divadlem a nebylo to vlivem divadelního spolku Nejhodnější medvídek. Tenhle krámek jsem poprvé objevil v Plzni na Americké u Slaměnky a bylo to náhodou včera 23.4. Ale ještě lepší je jet potom k večeru jedničkou tramvají, všimnout si, jak do ní nastupuje slečna Michala, přesednout si poblíž k ní hned před ní, ale né vedle ní. Jeli jsme tři zastávky, a ona se oklepávala ze šoku, neboť prožila drsně drastickej den. V práci nastoupila nově a komunikuje se tam převážně anglicky i formálně německy. Představte si, že tam má taky asi padesátiletou kolegyni, která je bez síly po rozchodu s přítelem, ale hlavně po náhlé drsné smrti svého syna, který se dožil jen 27 let v tomto týdnu. Přepadli ho, obrali ho o prachy a připravili ho dost nevybíravě o život. Tak brutálně, že policie vyšetřovala identitu mrtvoly a maminka pro ně musela potvrdit totožnost svého dost možná že jediného syna krátce po rozchodu s přítelem. Tahle třicetiletá Michala svou kolegyni nenechala ve štychu samotnou, jela si jen nakoupit potraviny a celou noc na dnešek strávila s kolegyní – aby nepropadla beznaději a skepsi. Michala navíc miluje dílo Victora Huga tak jsem jí tvrdil, že jsem taky ten typ jako Victor Hugo a kromě toho žila dlouho v Kodani a já jí nabízel v aprílovém počasí když nic jiného, aspoň jednu Andersenovu pohádku na zasmání na dobrou noc! Navíc údajně nemá čas na mě nikdy a kór ne 12.8. protože to bude tou dobou u kámošů a známých v daleké Anglii na dovolené. A hlavně má svou oporu doma a nemá pochopení pro lepší výrazně lepší vyhlídku se mnou. Proto ty chvíle byly nádherně neopakovatelné, vždycky bude mít smysl super prvořadý sen chtít poznat hezkou tvář opačného pohlaví narozenou v ten samý den a chovající se k okolí šlechetně. Povrchní svět tvoří povrchní lidé, ale Michala navždy zůstane velkou růží je kategorie nezapomenutelná (a bohužel nedotknutelná) královna vegetace pro mě, přesně jako Madonna Lví královna v popu: true blue pro modro azuro slyšícího Jirku. Big funky experience je žít jako Lev, jen tak mezi námi, víte proč se jednou dostanou řidiči trabantů do Nebe? Protože prožili peklo na zemi.
(Jirka)
Karel Šíp: LEV
Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
pod klenbou slunce
hřeje se dál
Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
lev je všeho tvorstva král
Lev čeká na svou šanci
a vždy ji promění
lev má svou eleganci
a lásku k umění
Kraluje rovněž sportu
nemá vztah k remíze
míří vždy na aortu
a má rád peníze
Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
pod klenbou slunce
hřeje se dál
Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
lev je všeho tvorstva král
Z hrudi by srdce vyrval
když láskou zaplane
to dělá strašnej virvál
já znám lvy zklamané
Cesta lva k světské slávě
nebývá ubohá
lev často mívá právě
protekci u Boha
Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
pod klenbou slunce
hřeje se dál
Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
lev je všeho tvorstva král
Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
pod klenbou slunce
hřeje se dál
Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
lev je všeho tvorstva král
|
