struny lidskosti (z obecnej kroniky)

když teda Vráťa Vokurka dospěl - tak zblbnul !      konstatuji to zcela vážně, vědom si významu tohoto osočení von totiž v sobě našel  l i d s k o u  s t r u n u - obrazně řečeno- a drnkal na ňu přerostlými nehty, až mu duše resonovala  v návalech lásky ku dětem jako, bo začal číst sebraný spisky  Učitele národů - jakože Johan Komenius a všecky nadšený řádky jeho vo Škole Hravý a rozných Světa Labyrintov a Rájech Srdcí a co vše teda Ámos uplodil s brkem v ruce ušlechtilý se dokonca vydal Vráťa pěšky poutním krokem až do Naarden, chtěje se poklonit nehynoucí památce vzdělancově - leč měl Vokurka smolu - měl prázdný kapsy a tak jej celník v dřevákoch hnal zpět vod poldrů svinským krokem a bylo aji Vráťovi holandsky hrdelně spíláno a vyhrožováno zatčením pro potulku...  von totiž exteriérově působil dojmem na vostatní civilisovaný okolí, že je cigáň jako... jelikož měl strostlý huňtavý oboči a ochlupená předloktí a modrý strniště na sanici a zlatý zub měl v horním chrupu... ale jinak na húsličky neuměl a nekrad! -ale měl smolu, že si jej minoritně pletli teda a čuchali asociála... a přitom von tolik toho přečtenýho že? i vydal se s baťůžkem zpátky do domoviny...  cestou si zatrhával řádky v sebraných spisech pedagogových...jakože co jej zaujalo výrazně a posléze v noci  natrefil na hnízdiště jednoho cigáňskýho klanu...  voni jako na housle u ohýnku a kůň u maringotky, bo Žigulíka jim ukradli Olaši v rámci nedorozumění skrze nedospělou Melánii,  jež unesena byla dle tradic Marcelem G. z Poznaně i s tímto starým autem vrakovýma rodina musela koupit na jatkách dodýchavičnou kobylku,  aby se vůbec hnuli z místa a jali se jako hledat svoju  pubertální unesenou oběť, kerá ovšem již byla ve 4. měsíci -  což voni nevěděli a šumfuk hráli a zpívali teskné písně do vlahé noci - kdes u Chebu...  a najednou Vokurka s baťohem nacpaným Komenským a vypadal jako jejich vajda !? ale neuměl ani koňa napojit, ani ukradnout slépku neuměl..  iba drmolil blýskajíce zlatým zubem: Děti moje děti moje... a to už ho cigáňata šacovala a ukradla mu poslední pulgulden a tři eura a šest vosumdesát v naší měně... ale Vráťa pěnlivě začal brnkat na svou lidskou strunu a hladil ty nezvedence po zavšivených hlavách a zalíbil se aji jich rodičom, bo vypadal jako od nich a nocleh mu byl nabídnut aji krmě nabídnuta a von proto Vráťa získal dobrej pocit z této komunity a  aji vši do rána získal celej příští den se furt drbal, jak ho ti cizopasníci žrali na temeni  a drbal se aji na náměstí v Chebu, kam jako dorazili a to už byl Špalíček hrázděnej  vy je ven z překvapení, že sa cigáni utábořili s herkou na náměstí a sedíce okolo jednoho drbana poslouchajou, jak tento jim předčítá podtržený řádky z Orbis Pictus... vidavida!  i oslovili konšelé gramotu chlupatýho s nadějí, že je zbaví neurózy z kočovníků - bo jej měli za intelikentního cigáňa, když se jako tahá s Komenským a deklamuje těm beduínom slovo skvělé Učitelovo a von Vráťa řek, že je jako chápe a ať mu teda zaříděj klubovňu  pro děcka cigáňský a za cihelnou nechť určí plac na táboření  aji s pěti suchejma záchodama a popelnicí na odpadky a pak že žáden malér v městečku onom...  iba semtam husa když se ztratí... což může bejt majoritou tolerováno - když to jako nepude na nože přece! a voni tý chebští chytrolíni aji vstřícný byli a že jim náhodou zřídkavou ostaly ňáký drobný ze zpronevěřenýho evropskýho fondu na kulturu rajonu (suma jež vydatně vydojena luxusními vejlety radních po tradičních krásách Mikulovských sklépků)...  no - ale něco se vyškráblo v eráru tedaa tak klubovňa byla aji plac na táboření a určen limit - jen dva kusy kradené drůbeže denně  z místního velkochovu kachen a jednou za deset dní se může ztratit sele z výkrmny... všeci teda spokojeni jako!       jo jo - struny lidskosti.... Vráťa se teda obětavě věnoval těm malým všivákom -učil je základům osobní hygieny a taky že psí hlavy se nejí syrový  - aji písmenka je chtěl učit - leč zde narazil na neohebnost dětských loktů a tak se jal je jako rozvičit volným stylem - že jako budou kresli, že jako Škola Hrou a aby je motivoval - ty usoplence, kerý nejraději vokrádali turisty v nočních barech - ták jako začal vod píky s něma.... že jakákoli čára významu nabývá - pokud cigáň malej jí význam přiřkne! no - těžká sofistika aji pro dospělý analfabety cigáňský -  natož pro jejich nedorostlú omlaď... leč to si Vráťa v zápalu drnkání humánního neuvědomil  a dokonce jim povidal takový žblebty vo čínských malířoch,  kerý dovedli z každý kaňky na obrázku udělat mouchu,  až sa čínský císaři divili, že jim moucha sere na obraz vábnej na hodvábu a kššš! - chtěli je vodhánět - ty hmyzky jako - a vony to né mušky!- ale kaňky jeminaku!! iba skvrny barevný, tvářící se jako mušky - což bylo dokladem zručnosti tých číňských mazalů - aji se to dodnes traduje že? a že teda jako Hravý činění dle Ámosa Komenského...   se Vokurka činil dle pochopeného jo a všeci malý cigáni prskali prsky na papíry a snaživě je omalovávali do muších podob...  a když se unavili civilisační osvětou, šli čorkovat do samošek... Vráťa Vokurka aji sebespokojně konstatoval, že ty rozjívence aji zaujal a byl nadšen, že recept hravý starodávný jest funkční ! (tak byl teda blbej že?) ale dva kloučci se teda nemínili nechat prznit pochybenou pedagogickou pílí Vráťovou... a sice René Olach a jeho bratranec Koloman Ország... voni sice rovněž prskali kaňky na ruční papír... ale mouchy jako nemínili z nich vykreslit, bo na čínský umění upřímně srali - raději čuchali ze sáčku toluen a v pavilonku v sadu vošahávali Veroniku Bílou, bo ta už měla kozy a vopakovala po třetí sedmou třídu a když jako jednou Veruna nepřišla, bo musela pomývať chodbu  v baráku, tak se ti dva uličníci snědí a zfetovaný rozhodli,  že učiní heppenink...(a to neznali Knížáka ani!) a vlezli cez plot starostovi chebskýmu do vilkový zahrádky  a vytrhali z drnoví šecky gypsový vietnamský trpaslíky  aji s  mo cho můr ka ma a cestou zpět se vloupali do drogerie Košťál a syn  a okrem litra toluenu tam uzmuli celou bednu mucholapek  ze Slovinska - firmy BrčkaKnežka - značky "Mastodont" a vnikli do klubovně a vystříhali z obrázků všecky blankokřídlé  a ovinuli moucholapkama všech dvacet tři trpaslíků a vosum muchotrávek a nalepili na to vše tý papírový čínsko-romský mušky a pak si votevřeli slabikář a za pomocí lekce tři až sedum napsali na zeď vyhrůžný nápis       "STRČTE SI VOKURKO KOMENSKÉHO DO PRDELE!"       (vykali mu teda) ráno samosebou poprask, bo starosta šílel nad zdevastovanou zahradou - a taky poprask v duši Vráťově, že pedagogicky zlyhal....a starosta soptě vztekem oprávněným prohlásil Dost bylo! a bo už stejně grant dočerpán - vyhnal Vráťu aji se všema Cigošama za bránu města starobylého a voni museli vodtáhnouti teda vo dveřka dál.... Melánia mezitím stačila porodit trojčata... a tak sou všeci na cestě do Poznaně a aji Vráťa se těší na cigáňský krstiny, leč osten zklamání v něm trochu pozůstal...  ale časem i tento obolel, jelikož Vokurka ponovu napnul svou lidskou strunua v duchu těm dvěma uznal originální způsob sebeprojevu...  ikdyž leccos moh přičíst na vrub  to lu e no vým  vý pa rům.... ale nad tím mávl tolerantně paží,byvše odkojen Komenskýho názorem       Netrestat příliš - hráti si více! (však jsem již v úvodu předeslal že Vokurka oblb - no....)