Pra žské variace
Bloudit stále ulicemi
Bez cíle či touhy jen
Zapít žal pár sklenicemi
Svět se změní v čirý sen.
Hledáš stále svoje místo
Ptáš se:”Kam se dáti mám?”
Nikdo však Ti neodpoví
Zase stojíš jen Ty sám.
Jen Ty sám uprostřed moře
To co nikdo nevidí
Má své vlny barvy mnohé
Však tvořeno je z lidí.
Na pobřeží vskutku krásném
Rozhlédnout se v širou dál
Při matičce Vltavě
Jsem se dnešního dne jal.
Horizont zde překypuje
”stověžatou” Prahou
Avšak Pražský hrad snad směle
Hrdostí svou samou
Upoutá pohled tak stroze
Člověk podléhá hypnóze
Z které se neprobudí.
Jako kluzký had tak líně
Vltava se plazí plynně.
A do svého náručí
Přijímá vše beze slov
Nikdo racku neručí
Že úspěch potká dnešní lov.
Celá společenství snad
Vrhají se v kořist svou
Jejich cestu vede hlad
Tu potravu bezmocnou
Pak ”bratrsky” si rozd ělí.
|