|
| |
 |
Čundráckej zápisník
Autor: Geraldine (Občasný) - publikováno 7.8.2000 (23:30:15), v časopise 8.8.2000
|
|  |
Náš super čundr….
Den první
Je brzo ráno a my jedeme vlakem z Masarykova nádraží v Praze do Klatov.
Rozhodli jsme se, že ode dneška nebudeme říkat čundr, ale tschunder.Alespoň si užijeme trochu legrace.
Všichni jsme strašně unavení a chce se nám spát, protože jsme museli brzo vstávat.
Když jsou prázdniny, nejsme zvyklí vstávat v půl sedmé jako dnes.Obvykle vstáváme tak v jedenáct….
Tohle bude dlouhá a únavná cesta, musíme přestupovat v Plzni na jinej vlak, ale určitě to bude fajn.
Snad….doufáme…..
*
Už je po poledni a my budeme každou chvílí v Klatovech.
Odtamtud jedeme autobusem do Sušice a ze Sušice zase jiným autobusem do Hartmanic.Odtamtud musíme jít přes Dobrou vodu k Pustině.
Tohle všechno je na Šumavě a my tam máme strávit celý týden.Zní to jako bychom to museli udělat proti naší vůli ale není to tak.-My to chtěli
V Klatovech nám jeden vlak ujel, takže jsme čekali víc jak hodinu na druhý vlak.
*
Právě jsme v Sušici a přestupujeme na autobus do Hartmanic.Proč ten autobus nemůže jet až do Dobré vody?Jenže já si nemůžu postěžovat, protože by se mi všichni smáli, že jsme teprve na začátku a já už nemůžu.
Je nás tu…..kolik nás tu je.Musím to spočítat….Dva, čtyři, pět a kde je Stina?Jo, támhle, šest….
Tak je nás šest.Já, Stina, KeaRee, MoNa, Petr a Fany.
To jsou přezdívky.KeaRee, Petr a Fany jsou kluci, no a já, Stina a MoNa jsme samozřejmě holky.
Je nám od 15ti do 19ti.Nejstarší je Stina.Je to moje nejlepší kamarádka a chodí s KeaReem.
Mám takové podezření, že Stina je….
No, nemám teď čas, už nám jede bus….
*
Tak teď jedeme busem.Vedle mě sedí Fany.
Protože Stina dělá na jednom dost dobrém místě, půjčili nám sebou notebook, dokonce má napojení na internet, nezávislé na telefonu.A KeaRee sebou vzal ještě jeden notebook.Ale ten nemá internet.
Petr a Fany si vzali gameboye.
My jsme prostě takoví pařani….:o)
Fany mi kouká přes rameno a MoNě je strašně špatně.
Je pozdní odpoledne.
Jestli se v Hartmanicích zdržíme stejně dlouho jako v Sušici, nedorazíme k Pustině nikdy.
*
Pustina je vlastně místo v lese, kde dřív byla kaple nebo něco tak.
Teď je tam jen taková maličká ‚návštěvní‘ kaplička.Je tam obrázek snad Panny Marie či koho, nějaký umělý kytky a tak.
Je tam taky skála….
No, nevím jestli budeme nocovat na skále, nebo v kapli….:o)
Asi si najdeme místo někde tam.V okolí.
Vintířova skála je vidět už zdálky.Jdeme po dosti bahnitém poli.Ještě pár kroků a určitě jí už uvidíme.
*
Paříme nějaké hry.Stina je na netu a posílá maily.
"Hej Stina….Pošli maila taky mýmu bráchovi, že zatím ještě žiju."
Všichni se smějou.
Už je tma.Ještě že gameboye a notebooky v noci svítí.Jinak bysme se asi báli.
Máme sebou i tři mobily.Ale jeden vydrží nejdéle dva dny.Takže asi každý den budeme mít zapnutý jen jeden mobil.Snad nám to vydrží.Jenže kam bysme měli dát nabíječku když jsme v lese.Stina jí s sebou pro jistotu má.Stejně nevím k čemu.
Už ani nevidím na psaní a jsem líná hledat baterku v batohu.
Půjdu spát.I ostatní jsou nějací unavení.Asi je to z té dlouhé a namáhavé cesty.
Jenže když jsme unavení už dnes, jak to bude zítra?
*
Pokoušíme se usnout, ale nejde nám to.
Nemáme strach ani tak o gameboye, jako o ty notebooky.
Takže jejich majitelé s nimi spí.-Mají je ve spacáku.
MoNa už spí jako zabitá.
Nemůžu usnout.Je tu tvrdá zem.:o)
Konec konců, jako správní 'tschunderáci' spíme ve spacáku, na zemi bez jakékoli karimatky, nebo stanu.
Dneska nepršelo, doufám že nebude ani zítra.A ještě víc doufám, že nebude pršet v noci.
Už jsem unavená.To spaní mě asi vyčerpalo….
**
Vzbudila jsem se sama od sebe v šest hodin ráno.Zázrak, fakt že jo.
Je zima.Dneska asi svítit sluníčko nebude.Včera ale taky moc ne.Je chvílemi.
Teď nějak už nemůžu spát.Je čtvrt na sedm.Všichni ještě spí.Nebo to jen dělají.
*
Jsme na cestě.Bude devět.K snídani jsme měli nějaké konzervy a housky.Cigaret máme ještě pořád dost.
Stině se před chvílí udělalo špatně.Zvracela a odůvodnila to tím, že ta konzerva co jela byla špatná.
Ale KeaRee jí jedl taky a nic mu není.
Řekla bych, že to co si myslím o Stině je pravda.
Dneska chceme jít co nejdál.Na Poledník dnes dojdeme asi dost těžko, ale k Prášilům bychom se dostat mohli.Alespoň v to KeaRee doufá.
Jenže abychom se tam dostali, musíme jít celý den v kuse.
*
Je poledne a my jsme urazili dost daleko.
MoNa už nemůže.Je z nás nejmladší a také má nejlehčí batoh.
Naše batohy váží v průměru 20 až 25 kilo.KeaRee tvrdil, že jeho bágl váží 30, ale nevím nevím.
Já jsem si toho brala jako vždy co nejméně.Místo třech kalhot jen jedny a jedny mám na sobě.
Dvě trička a dvě mikiny.A pak samozřejmě spodní prádlo a ponožky na každý den.-To jsem nešidila.
Mám toho sebou nejmíň a stejně nemám nejlehčí batoh.-Když se totiž všichni dozvěděli, že mám nejméně věcí, nacpali ke mně ještě nějaké jídlo.
Strašně jsem se vztekala, že se zbláznili, že přece nebudeme živit celou Šumavu, množství jídla bylo fakt neúnosný.Co to všechno sebou tahaj….Blázni.
Asi se zastavíme a něco sníme.-Máme trochu hlad.
Fajn.Budu je pobízet, aby jedli nejvíc.-Za prvé, abych toho nemusela tolik tahat a za druhé, aby nám nic nezbylo až pojdeme domů.
Samozřejmě, že jim řeknu jen ten druhý důvod.
*
Už jsme na cestě několik hodin.
Několik dlouhých hodin.Přišli jsme na to, jak nás Stina podvedla!
Mně se hned zdálo podezřelé, že by cesta z Pustiny do Prášil trvala tak strašně dlouho.
Stina nás vodí všude možně a do Prášil chce dojít až večer.Děláme strašnou okliku.Já bych jí zabila.No vážně!
Celou dobu nás vedla někam jinam.
Teď když jsme na to přišli, říkala nám, že se chtěla podívat ještě někam jinam.
Všichni jsme jí strašně vynadali a řekli, ať nás okamžitě nasměruje na Prášily.
Tak jdeme do Prášil.
Já jí snad fakt něčím majznu!
*
Došli jsme do Prášil se Stinou nikdo nemluví.Byli jsme tak strašně moc naštvaní, že jsme dokonce v jednu chvíli uvažovali o tom, že jí pošleme domů a nazdar Stino...
"Jé, čau Stina…."
A do prčic.Stina mi celou dobu koukala přes rameno a já si toho nevšimla..Upsss...
Jenže stejně se s ní nikdo nebaví….
Právě stojíme před hospodou.Stina na nás promluvila, ale nikdo jí neposlouchal.
"A když vám všem zaplatím jedno pivo, tak už se mnou mluvit budete?"
"No jasně."
Tak jsme se usmířili a Stina chtěla, abych tuhle stránku z deníku vytrhla.Ale to já neudělám.
Ať jednou máme památku na to, jak nás štvala.Jednou se tomu stejně zasmějem.
*
Sedíme v hospodě.Je pozdní odpoledne a Stina tu chce být do doby, dokud se nesetmí.Cvok.
Cvok.A ještě jednou do třetice CVOK!
Už mě to tu nebaví.
Půjčím si od Petra gameboye….
*
Pařim a pařim….
*
Petr se vzteká že mu vyplácám baterky.
*
'Ve volné chvíli, pařte Mortal Kombat na gameboy.'
*
Už tu sedíme pěkně dlouho.
Slavíme.
*
Co vlastně slavíme?
*
Točí se mi hlava….
*
(nějaké nesmyslné kliky háky)
**
Ach jo..Bolí mě celé tělo.Včera jsme se všichni nekontrolovaně opili.
Pamatuju se že se všichni smáli, protože jsem začala počítat násobilku.
Počítala jsem že 3 x 3 je 9 a že 3 x 4 je 12.Ale co je to za blbost.Jak to může být 12, když 9 a 4 je přeci 13!
Fakt blbost, sama to nechápu.Teda chápu, ale tak, že jsem počítala že 3x 3 je 9 a 3 x 4 se rovná výsledku součtu 9 a 4.
Ach jo..
Snídali jsme nějaký housky s konezrvama – už zase!
Musíme se ještě vrátit do Prášil a koupit další housky a pití.
A pak půjdeme na Poledník.
Bolí mě hlava a chce se mi spát.
*
Všichni jsme unavení.Stina říkala, že nás nikoho nemohla vzbudit.
Ráno už zase zvracela a vymluvila se na ten včerejší flám.
Jo, teď jsem si na něco vzpomněla.
"Stino, musíme koupit cigára."
"Co?" Stina je fakt nechápavá.
"Cigára." Divoce artikuluju na Stinu, ale ta mi nerozumí. "Cigára!" Zařvala jsem z plic.Stina už totiž jde do maličkého obchůdku na náměstíčku.
*
Ach jo.Neměli pořádnou značku.Bůhví co je to za cigára.Vypadá to, jakoby si to ty lidi v obchodě balili doma na koleně a pak to strkali do krabiček co našli v popelnici.:o)
No co, hlavně že se to dá kouřit.
*
Už mě tak nebaví psát.
To je vidět.-Je totiž už poledne a my jsme na Poledníku.
Půjdeme na rozhlednu.
Je tu nějaký kluk a ten má sádrový krunýř.Což mi něco připomíná.
"Hele, lidi...Já vlastně nesmím tahat těžký věci..." Zase ohromná exploze smíchu.Všichni se tu skvěle baví samozřejmě že na můj účet.
Chce se mi spát.Trochu svítí sluníčko a já sebou seknu támhle někde v lese na palouku a budu spát a spát..
KeaRee se mi zase smál, že tam na mě ještě spadne strom, ale MoNa chtěla taky na palouk.
-Jako malá.Koneckonců, vždyť ona přeci malá je.
Tak holt půjdeme na palouk, ale teď jdeme na rozhlednu.-Po třech.Tři dole, tři nahoře.A pak střídačka.
Ani nemůžu zývat, protože by se mi hned KeaRee smál.
Petr mi už nechce půjčit gameboye.
V Prášilech totiž neměli náhradní baterky co Petr potřeboval k tomu, aby uvedl gameboye do chodu.
Tak si půjčím gameboye od Fanyho.
Zůstávám tu já, MoNa a Fany.Petr je na mě naštvanej a tak šel nahoru.A nechce Fanymu půjčit Mortal Kombat a tak musím hrát Maria Brose.Je to otrava, ale furt lepší než nic.
Fany mi slíbil že až dojedeme na ten slíbenej palouk, tak v batohu vyhrabe nějaký rallye.Má tam auta a motorky.Fajn.
I když MK by byl lepší!...:o(
*
Nahoře je nádherně.Ještě že vojáci odsud odtáhli.Byla by to škoda, kdyby to pořád měli ve svým vlastnictví.Jako Čerchov.
Ale ten už vlastně má taky KČT.Fajn.Další tschunder bude na Čerchov.:o)
Můj strejda tam poblíž má chatu takže no problem.I když to potom bude výlet...Ale to neva.
*
Ležíme na palouku a jsme líní vstát.
Už tu trčíme víc jak dvě hodiny a pořád nás to tu baví.
Vypadá to, že si tu užijeme ještě hodně legrace.
POKUD TADY OVŠEM NEBUDEME POŘÁD LEŽET!
To psal KeaRee...
JO, TAKHLE TADY TOTIŽ CHCÍPNEM NA PŘEDÁVKOVÁNÍ ODPOČINKEM!
Hej, vy parchanti, co mi sem co máte psát.Pište si k sobě.
Poznámka : Tohle psala zase pro změnu Stina.
ODPOČINKU NENÍ NIKDY DOST!
No teda, vy už mě vážně štvete.
To byl zase Fany.Je línej najít mi rallye na gameboye, ale na to, aby vstal a čmáral mi do bloku, na to líný není.Ten mě ale štve!
"Napište tam za mě někdo....Že jsem měla strašně ráda celou mojí rodinu, ale jsem líná vstát a jít dom, tak už se nikdy nevrátim.S láskou MoNa!"
No, tak to ani omylem.Do bloku si fakt už psát nenechám.
Jdu spát!
*
Rozhodli jsme se, že tu na tom palouku už zůstaneme.Až do rána.
"No teda, vy lenoši.Tohle je tschunder jo?Tohle je tschunder jo?No vy jste ale strašný.Takhle nikdy nikam nedojdem!"
No, tak se Stino uklidni.Všechno je O.K.Be Cool.
Zase jsou na netu.Že je to baví.
Chce se mi spát, spát...
....Druhá část deníku snad příště....:o)
|
|
|
