TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 26.11. Artur

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

<předchozí ve sbírce

"Ad jedna z dcer, Březnová víla z kolekce nezařazen
Autor: Zeanddrich E. (Stálý) - publikováno 25.3.2012 (12:26:36)

další ve sbírce>

Zeanddrich E. (Stálý) - 3.7.2021 > Ad jedna z dcer, Březnová víla Potkáš-li na nástupišti "o tisíce let starší" "...ztracenou" dceru, znamená to, že vlak, kterým odjedeš, je právě "znovu" "...určený"; doufáš, že v těsném kupé (( ...což nevadí , neb zavazadla, i lidé kolem, ba i "rozpisy" nejbližších dnů jsou rázem zploštělé... )) Ti věnuje čtvrthodinku ze "svého" času. A opravdu. Na protějším sedadle Rozhodí vlasy, poposedne, obě ruce s těmi tak, tak dlouhými prsty rozprostře na svou kabelu z hrubé látky, co ponechala si v klíně. -...nemohla jsem zůstat; Ty sám víš, že přeze všechnu Tvou snahu vystupuješ téměř výlučně na nádražích měst, v jejichž zahradách a sadech ovoce je sytě červené, a ve kterých i při lehkém kroku zvedá se prach z "...rozpálených" cest; ostatně, jako zrozenec v Býku stěží jsi mohl očekávat něco jiného. S mírně skloněnou hlavou prohlédne oknem z jedoucího vlaku; víš, že je to ten cvik, kterým se udržuje v pozemských "souřadnicích", jak Ti nejednou vysvětlovala. -Já, "březnová víla", jak jsi mě "...pojmenoval" již v útlém dětství, vystoupím naopak v "pustině", v kraji mezi městy, kde zdánlivě mrtvé větve stromů brzy obživnou s tou "...nejprudší" silou; byla jsem před zimou u jejich částečného skonu, a budu i u jejich obživy. Tady je můj domov, do toho Tvého se již dávno nechci a "ani" nemůžu vracet...; zamyslela se. ..Ale Ty víš, že se "...takto" rozloučit nechce; ... . -Pohodila hlavou: ...leda snad..., leda snad, připravíš-li dost jadérek, a "...k podzimu" semenáčků k sadbě; ... . )). Ad jedna z dcer, Březnová víla Potkáš-li na nástupišti "o tisíce let starší" "...ztracenou" dceru, znamená to, že vlak, kterým odjedeš, je právě "znovu" "...určený"; doufáš, že v těsném kupé (( ...což nevadí , neb zavazadla, i lidé kolem, ba i "rozpisy" nejbližších dnů jsou rázem zploštělé... )) Ti věnuje čtvrthodinku ze "svého" času. A opravdu. Na protějším sedadle Rozhodí vlasy, poposedne, obě ruce s těmi tak, tak dlouhými prsty rozprostře na svou kabelu z hrubé látky, co ponechala si v klíně. -...nemohla jsem zůstat; Ty sám víš, že přeze všechnu Tvou snahu vystupuješ téměř výlučně na nádražích měst, v jejichž zahradách a sadech ovoce je sytě červené, a ve kterých i při lehkém kroku zvedá se prach z "...rozpálených" cest; ostatně, jako zrozenec v Býku stěží jsi mohl očekávat něco jiného. S mírně skloněnou hlavou prohlédne oknem z jedoucího vlaku; víš, že je to ten cvik, kterým se udržuje v pozemských "souřadnicích", jak Ti nejednou vysvětlovala. -Já, "březnová víla", jak jsi mě "...pojmenoval" již v útlém dětství, vystoupím naopak v "pustině", v kraji mezi městy, kde zdánlivě mrtvé větve stromů brzy obživnou s tou "...nejprudší" silou; byla jsem u jejich smrti, a budu i u jejich zrodu. Tady je můj domov, do toho Tvého se již dávno nechci a "ani" nemůžu vracet...; zamyslela se. ..Ale Ty víš, že se "...takto" rozloučit nechce; ... . -Pohodila hlavou: ...leda snad..., leda snad, připravíš-li dost jadérek, a "...k podzimu" semenáčků k sadbě

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Zeanddrich E.
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + dvě ?

Napsat autorovi (Stálý)

	předchozí ve sbírce

	0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 3 4 5 6 7 8 9 13 14 15 16 17 17 18 18 21 22 24 26 26 27 28 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 (39) 41 42 43 44 45 47 48 50 51 53 55 56 57 58 59 60 61 62 63 63 65 65 67 68 69 70 71 72 73 74 75

	další ve sbírce

Addictive Zone Orbital Defender Game