pomoci si tak v tom dilemmatu! (z obecní kroniky)

zase riskuji, že se psavě zakecnu....  snad uvyknete ! kdybyste koukli na muj baráček... i lokty byste zalomili - nemile! sice do něj nezatéká, leč fasádá již chraptí, jelikož volala dlouho po renovačním zásahu a já si uši zacpával a vona včil nabubřele oddechuje sípavostí, bo hrdlo červené vod cihel drolících se a líčka fasádní slzně oprýskaná, vděčně deštíky nasákavě vítající, by zchladila svou nevůli vůči mé nevšímavosti... aji Magdaléna spráskla ruce... když sem ju pozval ku sobě... a to jsem ji teda rychle popostrčil do podsíňky, doufaje že z mého zevňajšku nabude více libosti než z mé fasády chatrční... ale to ji již voči zašilhaly na ošouplé gumolino... však jsem jí v ten mžik neporoučel, by si vodkopla botky, leč hnal sem ji mileneckým dotykem do lože, kde sme teda vodkopli vše a byvše dospělí, odděli jsme se hábitem touhy...hehe... a o fasádě ani ň..... tuto konversaci jsem v zárodku zadusil chlípným pohmatem - juj - moja láska z Magdaly! však aby se neřeklo - při rozlúčce sem jako slíbil, že jako něco udělám.... nezávazným tónem mrmlavě, abych moh případně důraznit při její (nedejbože) replice příští, že se možná  p ř e s l e ch l a -  že sem přece mluvil vo ní, o Magdě -jakože Magda je fuurt k světu- vona teda je ještě líbivá a ta oprýskanost není ještě tak zřejmá.... kór když mám v ložnicovým lustru iba jednu štyricítku, vhodně osvětlující jen zašle zaprášený fikus lyrata ten fíkus sem klof (teda jen příhodnú větvičku zralou) předloni po žních na chodbě jednotřítky, když se Belzebub nedíval (tak řikali žáci třídnímu, jemuž rašily kudrny z obočí... v občance se tvářil stejně pekelně, leč nad neutrálním jménem Bedřich Kroupa) Magdalu sem klof po žních loňských (už bych psal "laňajských"-což nehodno teraz) - teda.... Magda lenka byla mnou opatrně svedena po sklizni rži.... leč ne na strnisku - na hebké mezi byla přemožena... mnou (a rovněž jejím nemezeným hladem libidiósním)   takle... bo přišla Megy tenkrát napodvečer do sokolovny....vyzvednút svoju starú tetu - však ne z bradel!!...to dá rozum...!! (cheche - vidět starou paní Vlčkovou výt při veletoči... se směju té představě) měli tam v Sokolovni schůzi členové Spolek přátelů žehu... esli znáte ty zapálence, co horujou pro hygienickej pohřeb ohňom, bo se jim hrobařkový ponravy eklujou... a eště tuky mýdelnatělé pod záhonem macešek... ne ne! a voni si tam v sále tělocvičném notovali, jak se těšej na očistný plamen a takový pindy nechutný no a já tam ty obličeje mimicky horoucí skicoval, bo sem měl kšeft - namalovať jakože thema Posledního súdu v nově vymalovaným kostelíku v Hradcu -a von ten spolek mi nabízel zajímavý ksychty - já na modely nikdy neměl a voni tý spolkaři celkem zajímavý rysy, jelikož už tíhli ku krematoriu a vrásky se dobře črtajou no... a Magdala teda za tetkou došla a všimla si mne a kúkala mi cez rámě, jak mi tuha kmitá po nařezaným papíru balícím.... a jak se o mne opřela - tak sem věděl, že hodna sbalení! (a když maluju kostel, by na chlebík bylo - je logické, že vlastní fasáda domu mého nucena chátrat lkavě, jak výše uvedeno) no jo - to sem se ale včil zapomluvil.... (to sem tééda kronikář - se nezlostite) vo co jde v týto kapitole, kronikářsky pojaté?... a trpělivost - již psáno bude přímočařeji... (nedejte nikdy na mé sliby!) bych ukonejšil svědomí své - že jako přece jen něco přízemního zvládnu, svou duši jsem z nadnebesí strhnul a shodou příznivých konstelací bylo mnou to prošlápnutý ohyzdný lino vyměněno... jsem sehnal zbytkovou metráž výprodejnou s imitací žilek mramorových.... a navrch se slevou bylo - jelikož kaz v pojetí dekoračním.... na jednom místě se žíly shlukly nepozorností výrobního válce do imitace bércového vředu - ale to mě dokonce i zaujalo... a ušetřil jsem nejmíň.... no - už nevim... ušetřil jsem co nejvíce... to staré lino jsem hodlal rozprostřít na kurnikšopku, bo do ní vtékalo, když brázda nad Atlantikem hnala mračna a kropila ďurkou ve stříšce mým třem kuřičkám prdelky - ba aji kohútik omok mnohdy - (pěstuju pár kurů, že jako bude vejce někdy.... však málokdy... ale sucho si zasloužili... kurové!) tak sa ráno nějaký schystávám (bo Atlantik sa mi v koleňu připomínal)... teda se hotuju přicvaknút materii onu na kurníček... a lino fuč!! a večer eště opřený rolovitě o bedničku přede dveřma... a není! - kur nik šo pa !! tož sem si říkal, že zme na tom jako národ dost bědně... když se kradú stará lina - a kuřičkám pod zobáky a mi pod nosom! však žádný kriminální počin - brzdím v odsudku Slovanů... aji je i chválím, neboť za půl hodiny si ku mě naklusal Bohoušek Fedrů, co jako Fedři za mostem co sou... protože Fedři za starou farou bydlící bezdětky (jsou). A že mne nemoh vzbudit ani když klopkal a že mi jako říká, zda mu sdovolením nepřenechám kusček teho linolea, jelikož má zálusk výtvarný... že třetinu si uříz a dvě třetiny vráca... a vysmrkal se do rukávce, tázavě kuliv očiska na mě. Jsem odmáv dlaní že jako kdyžuž tak už... alespoň mi to vyžle přidrží rebrík a kuřičkám aji ty třetinky stačí... stejně nesnášejí... však ani déšť nesnášejí... a přibíjel jsem krytinu a malej držel šprušle a já skrz hřebíčky v hubě jsem se ho ptal - že Co má proboha za zálusky výtvarné? - bo bych to do něj nikdy neřek bo nevypadal nadějně... všeci teda vypadali beznadějně... ti Fedři za mostem bydlící... (ti za farou svou beznadějnost teda nepředávali dál generačně...bo Vlasta F. bez vaječníků vod puberty... zánět nezvládnutý - to se ale eště menovala svobodně Průchová... nebo Prušná? - no nic! ) ??? - a malej Fedr... se ušklíb v odpovědi až mu uši nažhly ročilením... "na Li NO RYT strýcu!!" sem skoro spad překvapeně z dášku, že von teda na grafiku.... a navrch hlubotiskovou technikou... dohřebíčkoval jsem lino a akurát se déšť přestal držet mračna a slejvák teda spuštěný...   tak sem se hnal aji s klukem do podsíně k bércovému vředu... čaj sem mu aji uvařil a osychali jsme a aji kuřičky měly po dlúhé době dupy v suchu a tak jsem se Fedra vypytal na jeho záliby.... a von že v Hradcu do výtvarnýho krúžku se začlenil (znám Naďu kerá to tam vede neobětavě, bo se neuchytila v Agrostroji a.s.... leč vždy dovedla kreslit americkýho Mykymyšku do památníků... a včil se jí to hodí a voblbuje usoplence rytím linoleí - jejda!) však se i domnívám věcně, proč puberťáci za ní tíhnou ... v kroužku kol ní očumujou její kozenky... hezky na pastvu žírnou hnaný ! (hehe...) -leč to sem s klukem neanalysoval... bo nehodno harašit před dětma talentovanýma... a dopršelo a von hybaj dom s poděkováním aji s příslibem že donese ukázku co tam krouživě s Naděždou natropí... teda na linu... a ve čtvrtek klep klep.... usoplenec aji s deskama pod paží... papoušek - vícebarevný linoryt...půvabný a zvládnutý jak technicky...tak kompozičně.... sedmý tisk z dvaceti... podepsán tužkou a v paspartě... byl jsem mile překvapen a vduchu sem iba zakurvoval nevěřícně... Fedře... to fakt ty sám jo?? hezký .... hezký... povedlo se.... jen tady - vidíš...ten reflex vody v napáječce... ten ti v soutisku ujel... tos dělal ze tří matric jo? ale ten váš lis nic moc....tady je vyšeptalá barva... v růžku... - leč klobouk dolů...a rydla kde?...sám sis je... taky jsem si je dělával z deštníkovýho drátku...aji ze šrúbováku.... jen ty břity se tupily rychlejc...počkej.... něco ti aji věnuji... na oplacení... si kunstleři vždy porozumí sakra! a prohrábnul sem šufle a našel svý hobotiska stará... však ostrá ještě a dal jsem je aji s krabicou temu talentu... protože talent se musí podpořiť - to vim... a tak sem se s Bohoušem Fedrů skamarádil... leč nikdy sem se neprokec, že je talentovanější mne... jsem mnohdy ješitný - teda často... (skoro stále teda) a byl jsem mu prospěšen radou aji pomocí konkrétní.... bo jak sem musel starú hrušeň podetnút, drvo kmenový sem uschoval, s Fedrem na plátky řezal jako štanglu polosuchýho.... brousili sme aji přepečlivě a já ho přiučil techniky dřevorytu... aji rydla sem mu schrastil a to Hollar moh jít aji do kuřinca, kdyby Bohouša viděl rýt jemňútko každý pírko na papouškovi... vícebarevnej dřevoryt je sviňa na zvládnutí... vědí šeci přece... byl perfekcoinista... až sem se čudoval, bo já spíše tíhnu k flákačství v projevu řemeslným. A jednou kluk došel a šklebkal se nadšeně, až mu uhry plály na lícu... a vytáh bankocetli ONE DOLLAR.... máknu na papír... falsum!  - ale grafika vynikající!! se Feder smál, že mne nenachytal.... jsem mu teda poklepkal na rámě a ať dojde zejtra, že ho rovněž překvápnu... mrchu talentovanýho.... a bo mě madam Juřicová už dluho uháňala, nechť vyčistím zašlý olejoportrét nebožtíka Juřici Libora, kerej předčasně svého času trefen šlakem v bordelu - což vdově zamlčeno kumpány, by památka neposkvrněna ostala... a vona každej den shlíža na stěnu s drahým chotěm, kerej už pomalu černá nevůlí nad vdovskou adorací- bo rád život - onen auditor bankovní... což věděla i dlouhonohá Maryška, u které majlant zanechal muchlaje ji... tak sem šel konečně Juřicu zvelebit očistně...aji fúsiska sem mu retušově vyspravil, bo odpad šeps s kuskem chlupa... no - kurevník jak novej!!! a dostal sem klobásy zo zabijačky a aji štosek špecibankovýho papíra z pozostalosti po umrlcovi náruživém...prej v komoře je teho aji více... a ten knírek Mistře!... hezky jste ho štětečkem načesal... vdova pochválila, uchvácena leskem vyčistěnýho mužova oka... pokynul jsem jí aji Liborovi na kanvasu a hajde domů a když došel malej Feder s matricou....utáh sem na lisu do optima ozuby... já věděl, že aji barvu najdu-taky že jo...a eště protřít snesla gotsajdank.... a hezky rozválet a matricu jemně naprsknút a citlivo projet skrze válcoviny po filcu a jemně zaobcházat s ovlhlým papírem..... do rána jsem sušil jednodolarovky.... sedum se nepovedlo.... třináct ano! aji Bohouš byl překvapen efektem penězokazeckým.... a hned já v duchu, že fasáda bude, bo aji kapitál bude... hezky své pomocně v pohodlí domova utajeně schrastěn.... ale hnedle jsem měl logiku v hrsti chtivý... Bohoušu - však s drobnejma moc satisfakce nebude kloučku - nemyslíš??! za tejden přišel ten číman Fedr a vytasil s matricemi d v a c e t i d o l a r o v k y... tak to už byla teda jiná melta!! no jo - ale za další tejden přišel vo tři prsty pravačky, bo byl tatíkem nucen řezat na cirkulárce dřevo na zimu... kúúúrva... ukazovák, prostředník a špicu malíčka... zlatá ručka vprdeli.... teho fotra pověsit.... sice mu je přišili... šest hodin detailní neuroperace u kapacity Hořeního.... bo sem ho znal eště ze studentských putyk... leč i po rehabilitaci hybnost iba šedesátiprocentní! talent odkvílel v nevratno na zubech kotouče rotujícího.... vo to nic... kluk sa vykřeše... holky hladit bude aji se zjizvením... von ale ten blbec (na co sakra myslel!?) učesal prezidenta americkýho na opačnou stranu... na  o pač nou !! - na tom falsu jako... se kroutím zklamanou zlostí....nad popletou pubertálním... von asi viděl vduchu ty kozenky Nadiny... šmarja!! ................................. já včil tisknu bo papíru dost.... jen dumám, nakolik sou bankoví ouřadi vysazeni na vlasovou módu... zda to risknout.... a postavit si barák novej... aji kurník novej.... nebo být nuceně uchýlen pod jinou střechu - baráku vždy dokonalou fasádou svítícím.... a stříhat ostny na drátkách a esli hafani ve stopě??? pomoci si tak v tom dilemmatu !  točím klikou zamlkle...   no....