PRŮSVIT DROBNOSTÍ & ROZDROBENÝCH CHVILEK VYJÍMEČNOSTI
z nebe padal včelí úl
vypadal jak jablečný závin trousící se někde v parku
ztrhl jsem výšivku
z kůry alejních tančíren
A
utopil ho v paletě mrtvých barev
náhle jsem cítil jak poklekám
v hlučném dýmu bramborových placek
skotačí děti
A NIC? Jsou náhle … přeplněné stráně bzučící lány obilí i rozvázaná šněrovačka rozestlaných mraků
v ten den bylo blátivo
ulice skvrnitost jen předstíraly
a já toulal se po rozdrobených masopustech
viděl zrezlé kolotoče
i výměny zrcadel před usnutím
vždycky jsem sbíral ty průsvitné drobnosti
co se zachytly na mé tváři
u zvonkohry drzého klekání
jsem v plul na šachoivnici
hltavé zobání dvojic tahů černých věží
říká, že stojím před RÁJem
u té zkrachovalé cukrárny s tajícími lesy
děkuji NE
Na kostelních schodech
vést rozhovory s Vídeňskými bonbóny – není pokání před Bohem
ale jen
mrhání krásou potulných ŽEN z vlčích máků
|