Na zastávce 12ky

Sbírám slova po mezerách

odstavce po větách

piano hraje mou píseň

jenž jsem nikdy nezaslechla

Tisíce jiných

pro jediné mé srdce plá

nezvyklé vyjadřovat a prosit

což obvykle nedělá

Psát o slzách jako o trýzni

mě však přinášejí úlevu

a proto se nemohu rozbrečet

už proto, že jsem na konci

Přeskočit příliv

zastavit půl jedenáctou

to piano pro mě tolik zmanená

i když tak trochu jinak

Nepravidelný tep

všech mých zmatených citů

Nevím si rady

nevím co bude dál...