Obraz: PROMENÁDA
znám vůni kajut
zlevněných komtes pravoboků
mlčky se houpe
hladina v popraskaných sklenkách,
když večer končí
v nekonečném toulání za rozsvitem
trčících lamp
okna jsou zavřená
za jedním se milují
a v jiném umírají
v domě s bezvýznamným vztyčením stěn
s byty plných příček, koberců, dřevěných popálených stolů s tvářemi s purpurem, šedí i zažloutlou imitací negativů
s dozvuky slov i poházených zdí nářků
do aranžovaných trychtýřů stékaly hodiny něhou uřezaných uší
na tom jednom místě ...
sklo průsvitnost skrývá
v lačných dotycích vznášejících se krychlí
pod gravitační úzkostí pouličních muzikantů
a temena s buřinkami
klečí u nároží
KOLONIÁLŮ
P. S. Zabloudil jsem na promenádě s paraplíčky.
Černobílé větrníky, vábily skřivančí výdechy … poznal jsem brzy
že v dlaních má být něco víc
než jen zázvorový popel |