Šel zase po tom samém poli tentokrát ale s bolestí zubů v zádech, v obličeji, v kloubech prostě šel jako pochodeň
Na sídlišti se děly horší věci než minule řev, nářek, pištění to vše a nejen to doléhalo až sem jenomže v cizí řeči
nic z toho ho nenechalo chladným ale bylo to lití oleje do rakve před kremací
pole bezzubé otevřený hrob requiem bez reproduktorů kromě mě
To samé ve městě bolest neustávala
naopak sílila o vybydlené domy které ji reprodukovaly:
v každém okně aspoň jeden bolavý zub paradentóza zdí zánět ve sklepě
v kuželně bez oken se zamřížovanými muži mohlo hořet a nejspíš hořelo ale on - myslím - slyšel jen rozrážení kuželek
Jediné na co dokázal pomyslet bylo počítání - přemíra bolesti bolest, kterou nelze lokalizovat ale jen sčítat a násobit
jediné co dokázal číst nebyly myšlenky ale rentgenové snímky maminky
Kdo tedy chybí? ženy - ležaté osmičky jako rukojmí v supermarketu za tržbu a zlaté zuby
mimochodem každý zubař tu má nějakou praxi ale žádnou ordinaci nevidím musí se dojíždět na vesnici tedy k porodní bábě
na návsi skomírá jediná naděje ta svítí i ve dne nejde to minout ani se nedoptat netřeba se objednat stačí se obrátit na sebe:
V e d e t a m d l o u h á f r o n t a l i d í z a č í n á t a d y a k o n č í a ž t a m u d ě l á š p r o s e b e p r v n í p o s l e d n í z a p ř e d b í h á n í s e s t ř í l í v s t u p u j e p o j e d n o m
a j e s t l i p a d n e t m a n e b o m l h a p o s l o u c h e j p r á h b o l e s t i
našeptávaly zuby moudrosti a země pod nohama zarytě mlčela a v duchu počítala
|