|
Píšu jednoho zimního dne,
vypisuju den a noc, planety,
jdu do svého domu, z cesty nevlídnému slunci
a rozšířím ony stíny, které jsou namířené jako meč.
Je to den sněhové vánice
a hlasu toho, z čeho jsem
nebo jsem byl.
I write one winter’s day,
write off the day and the night, the planets,
go into my house from a harsh sun
and extend those shadows that are swordlike aimed.
It is a day of drifting snow
and with a voice from that which is I
or was.
(From The Cool Day. English translation by David McDuff, 1993)
Bo Carpelan, one of the great names of Finnish literature
|
