Uprostřed davu
ladně jím štrůdl a piji čaj
nevím proč jste přišel blíže a dal se do řeči s nějakými lidmi
nevím proč, jste se při tom na mě tak díval
v chuti rozevlátých jablek
nesoustředila jsem svůj zrak na vás
otočila jsem se s plnou pusou k oknu
jedla tiše dál
Nevím kdo jste
nevím kde jste
a s kým
za celý ten den
jste se procházel přede mnou mnohokrát
často jste brouzdal do mých očí
nevím co jste hledal
bylo to tak přirozené
opětované
vzrušující
lákavé a chtivé
tiše a nepozorovaně jste se vkradl do mé hlavy
a já vás přivedla k sobě domů
|