ve svém digitálním životě nestraním tolik spravedlnosti jako jinde
sem patří líh a sem zase sud pálenku rozprodám na štěstí vím kde
potom vybalím nářadí nadřazování a vyladím odpad harmonie
spláchnoucí nádržkou do jícnu vad odešlu energii která se nevybije
nechť tato instalatérská poezie vytlačí vody tělesem beztak ob jemné
nic potom nezakalí neškodně neužitečný nepružně dokonalý dojem mne
jsem brčálově zelený a často celý systém barev nedokáže mě vykreslit
po nocích říhá se šeduhou marný cit placený placebo srajtoflí držgrešlí
hej kámo sapiens jistej homo fobie doma nech venku je hustý promo
věší tam po práci šachový figury střelci a pěšáci -vše- co tě těší
|