|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Až jednou umřu, chtěl bych mít všechny kolem sebe.
Ty krásné blázny s divadelní duší, pusou od ucha k uchu
chechtajících se tak, až duše usedá.
Vás, nádherné blázny kteří dovedete válet ,,sudy v trávě"
to pro smích dětských let.
Až jednou umřu, chtěl bych mít všechny kolem sebe.
Vás, nádherní blázni stojící na kopci při západu slunce
hledící kamsi za obzor.
Vás nenormální, kteří se radujete z pomněnky v trávě uprostřed pouště.
Až jednou umřu, chtěl bych mít všechny kolem sebe.
Básníky rozevlátých vlasů zpívajících o životě.
O lásce, trápení, radosti i smutku.
O hřívách koní, o perutích orlů a také kráse hvězd.
Nebo o Španělsku.
Jste pro mě opravdovým světlem
vy, naivní blázni chodící světem s radostí a láskou
se smutkem i bolestí, s otevřeným srdcem
plného slzí a rozháraných dnů.
Je pro mne ctí potkávat vás v knihách
na ulicích bezejmených tváří s nepřítomným výrazem.
Ale jen pro ty, co jsou slepí.
Pro ty, co dovedou jen říkat: ,,NEJSOU NORMÁLNÍ!"
Vy krásní blázni s věčně dětskou duší.
Vám vzdávám hold jak jenom můžu vzdát
kdybych byl Ciráno když se smutkem se loučil
svůj velký širák odhodil bych v dál.
|
|
|