|
Otazníky
Podivná samota
svírá mě v otázce
na kterou neodpovíš
víš - nevíš?
Pár žhavých polibků
poslaných po větru
tím to nenapravíš.
Tvoje hra na lásku
prostě už nestačí
sto myších ocásků
bloudí tu po pokoji.
Rychlé spojení.
Pošlu ti prskavku
jak symbol
že jsme už vyhořeli.
To žhavé jiskření má konec i začátek.
A sedm obrátek.
Bitvu v poli.
Smyslů mámení
bolestné toužení
po tvé pravdě - už jsme byli?
Dusím se lásko.
Polibek nestačí.
Řekni mi
kladeš si otázku?
Znáš už i pozpátku
odpovědi?
Tajíš je?
Ztrácíš mě pomalu.
Nejistou.
Je zamračeno. |
|
|