Spánek je obrazem smrti.

„Ach, bože! Tvá ústa.“

Lžou.

„Ach, drahá! Tvá ústa.“

Spí.

Kdo lže?

Zrcadlo nelže.

Ústa jsou jako pokladnice. Do pokladnice schovám tajemství a lži. Ústa jsou pokladnice.

Kdo nelže?

Pokladnice lže.

Sny jsou obrazem duše, ale spánek je obrazem smrti.

„Drahá, nezahrávej si se sny.“

To sny doprovázejí spánek, aby umírání tak nebolelo. Sny lžou. 

Sny, zrcadlo do duše.

A ústa mlčí, za nocí za ně sny mluví.

Když ústa mlčí, tak lžou.

Proto si za nocí tolik ubližujeme. S každým ránem se budí nový člověk, který přežil vlastní smrt.