V podkrovním pokojíčku (pro holčičku), za oknem na bílém parapetu, v divokém, nekonečném letu, žene se stádo koní z plyše, běží, běží tak tiše, za mlhou záclon s motýly, nezastaví se na chvíli.. Spěchají pro kočár na klíček co čeká na jedné z poliček, hned vedle misky na sušenky. Povezou Alenku z říše divů, ta za odměnu hřebínkem pro panenky učeše jim nepokojnou hřívu. Rychle minou kostičkový hrad, cestou za červený kyblík, rovnou pro poklad, pečlivě ukrytý v krabici na boty co na chvíli se směla pevnou truhlou stát, mezi čokoládové dobroty schované tajně, asi.. kýmsi.. na horší časy..
|