„Hele slyšeli jste to? Josef Kurva je mrtvej.

„No nekecej.“

„Jo, prej se otrávil.“

„Tý vole…“

„Jakej Josef?“

„Ty ho neznáš? Furt někoho prudil na Totemu. Byl hrozně sprostej…“

„Myslíš Limpopo?

„No, to byl taky on. Vymejšlel si furt ňáký alterega. Bylo to trapný a ubohý.“

„Jo, to bylo. Hlavně jak chtěl, abysme mu to žrali.“

„…Tak on je po smrti… a víte, že jsem si něco takovýho myslela? Jak se snažil za každou cenu hrát tvrďáka. No teda…“

„Mně to teda překvapilo. Připadal mi takovej namachrovanej. Jako by i vlastní hovno považoval za svátost.“

„Jo to je přesný. Nikdo na něj neměl.“

„No já nevim. Podle mě byl hrozně zneuznanej. Proč by jinak ostatní tak agresivně napadal?“

„Byl to kokot.“

„Třeba byl jenom hrozně nešťastnej.“

„Máš pravdu. To bylo cítit z každé jeho věty …jak toužil po pozornosti.“

„Hovno. Kokot to byl.“

„Ale! Dej s tím pokoj. Musel být nešťastný, když tohle provedl.“

„Hele, ty z toho máš snad radost, ne?“

„Co? Já? S tim di do prdele. Proč bych z toho měl mít radost? Mě se nijak nedotknul. Akorát mi je jedno, jak skončil. Byl to kokot a jako kokot taky skončil. Tečka.“

„No, já mám teda pořádný výčitky. Tolikrát jsem si přála vidět, jak mu někdo dá přes tu jeho nevymáchanou hubu …a teď tohle.“

„Hele, nebuď hysterická. Já z toho taky nemám dobrej pocit. Když jsem se to dozvěděl, přestalo mi chutnat. Ale černej má v něčem pravdu. Co myslíš, že by nám řekl, kdyby ožil?“

„He, he… „úplně to vidim. Ten by nám dal.“

„ Si pište kokoti. To by bylo vymrdanejch poloopic.“

„To jo. Ale stejně… Škoda, že jsou takoví lidi. „

„Jako, že nejsou jako podle šablony? Tak s tim di taky někam.“

„Ale né. Jako, že si tak ubližujou a nechápou to. Ten Josef Limpopo, nebo jak… Proč si myslíte, že se tak choval, tak agresivně vůči ostatním?“

„No. Agrese je zoufalý pokus, jak se udržet na pozici, nebo se na ni dostat. Takže…“

„Proč zrovna zoufalý?“

„Protože je poslední v řadě. Když selže všechno - jako třeba schopnosti, lstivost, zkrátka všechno – nastupuje agrese. Když selže agrese, zbývá kapitulace nebo…“

„Ale vždyť ho nikdo neohrožoval. Aspoň tady ne.“

„Co ty víš? Třeba byl extrémě citlivej. Třeba čekal, že si z něj tady sedneme na prdel. Co von to vlastně dělal?

„Když nepočítám ty zlomyslný úchylárny, tak grafiku.“

„Tak, tak. Byl to grafik.“

„A byl dobrej?“

„Nevim. Grafika mi nic neříká. Dělal takový divný věci, ale myslim, že mu je hodnotili dobře.“

„Asi ne dost.“

„Podle mě to měl v hlavě vydrbaný. Prostě lidskej aušus. Nezůstalo po něm ani hovno a bez něj bude líp.“

„Ty seš takovej cinik… Řekni něco Fialovej.“

„Co bych říkal… Každý zodpovídá sám za sebe. Já jen doufám, že už nalezl klid.“

„Serte na to. Popojedem.“

„Tak na Josefa?“

„Hovno. Na život.“