Láska se jak šťáva z přezrálé švestky řine, proudí mi krkem, pažemi, jazykem.
Mé rty se chvějí jako skalp odseknutý z bělošských hlav.
Slova rudě pádí vláhy plná, jsou jako vlny, když udeří, zpěněná.
Ztrácím ten plod, když tě opouštím. Teď vše, co mám, je slina, kterou na jazyku převracím.
Tak jako žena kmene Inků s oblázkem v ústech na poušti, pohnu oceány jen tam, kde jsi ty.
***
Ink
Love spills like a too ripe plum, veining through my neck, my hands, and tongue.
My lips flap like one fold of flesh severed in a stroke from white head.
Words run red and full of spit foaming like waves when they hit.
I lose the fruit when I leave you. Now, all I have is the pit to chew.
Like an Indian woman with a pebble in a drought, for you I move oceans in my mouth.
|