ÚNAVA NA BĚŽKÁCH
Bílá stopa.
Bílá stopa, co ztratila se ve tmě.
Byla ona vůbec bílá?
Bílá byla.
Pak se v mlhu proměnila.
Bílou mlhou nad propastí
Smí se jenom duši krásti –
- stopa duchů.
K mému sluchu
nezaznívá ani hlásek.
Mám bejt zticha!
Bez otázek!
Nerušit ty vážné duchy.
Duchy - temné vážné stíny,
co se ploužej za zády mi,
co mě straší,
co mě děsí.
Naděje v nich žádná není –
- jsou už všichni unavení.
Unavení?!
Jsou to duši?
Soudit mi to nepřísluší.
Snad promění se zase v lidi,
až v hospodě u čaje
sníh nám z duší roztaje.
|