TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 26.11. Artur

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Stále v prázdnotě
Autor: A.x.e.l (Občasný) - publikováno 7.11.2010 (02:43:42)

Tlouie (Občasný) - 16.11.2010 > ocho...toto...působí to na mě jako jeden velký pohyb dovnitř,stah,únik...točivý pohyb po spirále do středu. Jakoby na začátku byla úzkost,vyvolaná někým/něčím z vnějšku,snad jakoby by osobě někdo ublížil,zranil ji...která se proměnila v nic,v prázdnotu.Pak ale nastávají pochybnosti,jestli to celé nebyla jenom fantazie. A když se objeví nějaká naděje,nějaké světlo,osoba ji zapuzuje a dál se stahuje do sebe. A na konci jsem ucítila smrt,jako únik z té prázdnoty. hmm...velmi ponuře jsem si tu báseň vyložila.možná se pletu..

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Tlouie
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + dvě ?

Napsat autorovi (Občasný)