Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Úterý 26.11.
Artur
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Stále v prázdnotě
Autor: A.x.e.l (Občasný) - publikováno 7.11.2010 (02:43:42)

 

 

Jalových srpců sněhová koule

Číhá na tebe ještě v mezích

Utíká se do sebe něco v tobě

Nemá kudy

 vyrazit ven

 

V závěsu mrznutí

Skoro jako živá

reálné bolesti

Nitra

 

Do sebe utíká

Nevnímá okolí

 

Z perutí větviček

Dýchajících stromů

Pojímá prázdné

 

Už potřetí se třese

Pláčem nebo zimou

Nebo mrtvým světlem

Ve tvých stínech

 

Otočila se ke zdroji

A tam za světel z pekla

Za burácivého mlaskání

Medvědi snědli člověka

 

Do sebe se utíká

Nevnímá okolí

Už ví, kam půjde plakat

Nad čím hrobem sténat

Kde se znovu narodit;

Kde se narodit jinak.

 

Reflektory svítí

Na krvavou spoušť

Je tak sytá

Tak zvláštní

Jako nádobka, zdobená démanty

V níž nezbylo kapky reálného

 

V teskných slzách prázdnota

V prázdnotě medvědí popularita

 

V prázdnotě, v sněhových koulích

Do sněhu prosakuje život

Chystá se skočit

Ze života

 

Melodie vnímaná vzdáleně

Usmrcuje jediným sousledem tónů

Rozevřít náruč

 

Do sebe utíká

Nevnímá okolí

 

S hlasem svodu

Šeptajícím

Křikem úžasu

Páska se otáčí

Tichem do odrazu

Definici reality

Už se nemusí snažit pochopit

(Nikdy)

 

Do zmatků padajících těl

Medvědů v sametu a bušících spánků

Ona to udělala:

Zbláznila se

 

Do sebe uniká

Do sebe uniká

 

Není cesty svisle vzhůru

Do prázdna, ticha, medvěd zívá

Když hraje medvědí revue

 

Ruka sjela po plechu

Odshora dolů

Pálí a tepe

Existuje

 

Nevnímá okolí

Už ani nepláče

Kde jen se znovu narodit;

Kde se narodit po svém

 

Ke smrti vzduchem

Neuvěřitelnou rychlostí

A přece zbývá tolik času

-  v klidných vodách oranžového nebe

 

Zůstala vzpomínka

Jak abstraktně zmrzlé psychedelično hřeje

Jak bezelstně ji naplňuje

 

Do sebe utekla

Okolí zmizelo

 

Ještě na půl metru

Unikne pryč ze sebe

Srdce na křídlech

Pochopilo

Polámané kosti

Smíchem v slzách v krvi

 

 

 

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
jaši (Občasný) - 9.11.2010 > ako expert mozem potvrdit urcitu pravdepodobnost. tak nejako to je.
kto stal modelom?
Doporučil 
<reagovat 
 A.x.e.l (Občasný) - 11.11.2010 > jaši> jako expert na co?
modelem? nenuť mě prozrazovat..
<reagovat 
Zeanddrich E. (Stálý) - 11.11.2010 >

"

 

."


Doporučil 
<reagovat 
Tlouie (Občasný) - 16.11.2010 > ocho...toto...působí to na mě jako jeden velký pohyb dovnitř,stah,únik...točivý pohyb po spirále do středu. Jakoby na začátku byla úzkost,vyvolaná někým/něčím z vnějšku,snad jakoby by osobě někdo ublížil,zranil ji...která se proměnila v nic,v prázdnotu.Pak ale nastávají pochybnosti,jestli to celé nebyla jenom fantazie. A když se objeví nějaká naděje,nějaké světlo,osoba ji zapuzuje a dál se stahuje do sebe. A na konci jsem ucítila smrt,jako únik z té prázdnoty.
hmm...velmi ponuře jsem si tu báseň vyložila.možná se pletu..
<reagovat 
 A.x.e.l (Občasný) - 16.11.2010 > Tlouie> nepleteš se.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + dvě ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter