seschlá a shrbená

               kráčí ta stařena

s tváří bez výrazu s odhodlaným pohledem,

               chodí ven a nedbá na počasí.

Do země zapíchnuté oči

               za nikým se neotočí, na nikoho nepromluví..

Dusá francouzskou holí

               bez cíle spěchá po okolí,

brázdí ulice i náměstí

               a nikdo nezná její neštěstí,

míjí kavárny a obchody

               a nikdo nezná její důvody..

v květnu, v říjnu, v lednu..

               cíl je v nedohlednu

a nikdo ji k spěchu nenutí..

               cesta je daleká..ke smrti?