Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 10.11.
Evžen
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Recenze, názory
 > Recenze, názory
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Tajemný Čáp a nesrozumitelná Lola, aneb tvrdá romance polské drogové generace
Autor: honZic (Občasný) - publikováno 31.10.2010 (19:55:48)

Mladá polská generace prozaiků, kterou pro české čtenáře neúnavně objevuje a výborně překládá Bára Gregorová, má spoustu společných rysů. Ať už se jedná o romány Doroty Maslowské, či o právě vydaný román Čáp a Lola Miroslawa Nahacze. Vybroušený vypravěčský styl, jazykové bohatství, ale také deziluze současností, hektičnost a neosobnost současného světa a v neposlední řadě neustálá honba za neuchopitelnou realitou. Všechny tyto atributy spojují nejvýznamnější a nejoceňovanější polské mladé autory. U Nahacze se však jedná o smutnou skutečnost, že dalších pochval se nedočkáme, neboť se již vyhřívá na literárním nebi. Nedovedl se probudit z hrůzného snu do reálného života. Naopak se z reálného života probudil do věčného hrůzného snu a 25. července 2007 bylo jeho tělo nalezené oběšené ve sklepě jeho Varšavského bytu.

           

Raz dva tři, bereš ty…

Čáp a Lola je Nahaczovou třetí knihou a zároveň poslední knihou, která vyšla za jeho života. Z Nahacze tak udělala v jeho dvaceti třech letech literární ikonu. Není to však jen jeho tragickým skonem.

            Již při prvních řádcích má čtenář pocit naprosto neuchopitelného textu. Jedná se však jen o pouhé první řádky, protože do svérázného způsobu vyprávění během chvíle rychle vklouzne. Text se čte rychle a stejně jako plyne řeka před čtenářovým zrakem plyne příběh.

            Na záložce knihy se dočteme, že je oceňována jako „generační román“ lidí dospívajících na konci 90. let 20. století. S tím se dá jedině souhlasit. Jedná se o román o hledání sebe sama s velkou pomocí různých omamných látek včetně alkoholu. Nahacz umocňuje čtenářský zážitek postupným vedením hlavního hrdiny přes jeho vytvořené psychedelické světy, kde se prolínají hranice mezi narkotickými vizemi s realitou až po jeho postupné vykoupení. Zda se však jedná o vykoupení v pravém smyslu slova nechám na čtenářích.

            Jak jsem již psal výše, čtenář má po prvních řádcích pocit, že se jedná o neuchopitelný text. Tento pocit nastává díky rychlému střídání snových obrazů, míst, bolestně prožívaných okamžiků, různých pocitů o existenci těla jako takového a prchavosti mysli. Orientace v narkotických světech ze začátku také není jednoduchou činností. To vše se ještě navíc děje v rychlém, avšak velice plynulém sledu.

            Hlavního hrdinu provázejí apokalyptické vize, který se oddává jak ve svých narkotických stavech tak v reálném životě. Jediné východisko pro něj znamená Lola. Jeho zběsilá honba za jejím „nalezením“ je tedy kvůli tomu, co pro něho znamená. Je pro vidinou bezpečí a jistoty. Můžeme dokonce říci, že Čáp je jakýmsi synonymem snového, apokalyptického a hrůzného světa, zato Lola je synonymum pro svět reálným. Pro Čápa tak Lola znamená cíl jeho života.

            Množství odkazů a filozofických promluv o existenci Boha je v polské literatuře věcí dosti ošemetnou. Nahacz se s ní však popral s velkou ctí a možná, že spousta čtenářů si nakonec, alespoň na pár chvil, kladla stejné otázky. Stejně tak jako o biblickém příběhu Kaina, či Adama a Evy. O tom, že je kniha také o smrti a jejím příchodu a čekání na ni, netřeba ani připomínat. To, že Nahacz o smrti, ať již v jakýchkoli jejích verzích, přemýšlel dokládají jeho slova z doslovu: „Když někdo umírá, nejvíce upoutá pozornost právě to vyprázdněné místo, které po něm zůstane. Není vůbec pravda, že člověk vygumuje stránku popsanou tužkou tak, že tam nezůstane nic, neposkvrněná čistá stránka a znovu se na ni něco napíše, jako by tam nikdy předtím nic nebylo…“.

            Kniha se čte rychle za což patří velký dík a obdiv jak se s různými narkotickými světy a vizemi vypořádala překladatelka Bára Gregorová. Patří jí rozhodně veliká pochvala za skvělý překlad, což je u ní již tradiční záležitost. Bára si tak pomalu ale jistě vydobývá velice silnou pozici v překladatelských kruzích.

            V doslovu knihy se Petra Zavřelová ptá zda může krátká, čtyřletá kariéra vynést třiadvacetiletého spisovatele na literární parnas. Může? Ano může. Touto knihou se to Nahaczovi povedlo. Kdo mým slovům nevěří, po přečtení této knihy uvěří. Začtěte se do „romantického“  příběhu stále tajemného a čtenářovi neznámého Čápa a pro něho nesrozumitelné, ale do morku kostí milované Loly a pochopíte.

Raz dva tři, bereš ty. Město spí, a já ne, raz dva tři, probuď se.

95%

 

Ukázka: „Dvě lajny na hajzlíku. Trubičku jsem měl v pravé dlani, obešlo se to tedy bez ruličky z bankovky. Obličej přímo u záchodové mísy a přes clonu z mléčného skla jsem viděl její vnitřek. Když jsem měl pocit, že je můj nos funkční, zadíval jsem se na hladký vyprofilovaný povrch, který vypadal jako socha odlitá z perleťové hmoty. Právě to jsem cítil. Obličej u záchoda a dvě stovky v nose. Nic víc. Lola tu nebyla. Teď jsem si byl jistý, celkově jsem si byl jistější. Ten chlápek udělal to samé. Naklonil se. Položil obličej na mísu. Akorát že poklop nakonec vylízal. Už podruhé jsem to měl v sobě. Už podruhé jsem cítil, že patro, zuby i dásně jsou jedno a to samé.“



Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + osm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter