TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 26.11. Artur

Všechny rubriky

		Recenze, názory

>		Recenze, názory

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Dějiny zachycené „Skleněným pokojem“
Autor: honZic (Občasný) - publikováno 23.10.2010 (14:36:38)

skold (Občasný) - 24.10.2010 > Předně musím napsat to, že velice vítám, že se zde začíná objevovat i autorský zájem o literaturu z druhé strany, tedy z té hodnotící. Podobných článků je tady málo, byť je to práce stejně tvůrčí - a mnohdy stejně dobrodružná - jako tvoření krásné literatury. Nicméně je i poměrně náročná na citlivosti hodnotícího soudu a vyjadřovacím talentu autora a asi právě proto tady zřídka viděná. Každopádně to je práce neméně založená na šetření slovem, na tom, že žádné slovo, žádná formulace, či dokonce celá výpověď nebude nadbývat - recenzent, resp. literární kritik by měl co nejstručněji a zároveň co nejpregnantněji vyjádřit svůj hodnotící postoj ke knize na prostoru úměrném nejen čtenáři, ale i médiu na kterém publikuje. S prostorem a pregnatností kritiky také souvisí to, že se autor bude držet pevné formální a obsahové soudržnosti - tedy že si rozvrhne všechny složky ve sledu, jenž je ideální jak po stránce obsahové, tak i formální. Jako recenze studenta prvního, druhého ročníku filologického zaměření to je relativně dobré, ale v článku se objevují právě ty drobné, ale podstatné chyby. Všechny bodech, které jsem výše vyjmenoval, jsou tady zastoupeny - nadměrné využívání zbytečných frází: takové zbytečně artistní výrazy jako předobraz středobodu bych já sám omezil na tu nejnutnější míru; stačilo by napsat něco ve smyslu, že si Mawer vybral "Vilu Tugendhat" (sic! Myslím, že substantivum vila není jménem objektu, ne? viz oficiální webové stránky vily Tugendhat) jako téma svého románu. Předobraz středobodu je zbytečně matečný a překombinovaný výraz, jenž v podstatě zbytečně krkolomně říká čtenáři to, co by se mohlo bez zbytečné manýry napsat jinak a lépe. Totéž se děje například u spojení "románový příběh" - v textu už několikrát zaznělo, že to je román a je celkem nasnadě, že román má příběh. Stačilo by napsat jedno z těch dvou slov - Román začíná... nebo Příběh začíná..., ale i tak je obé stylisticky špatně, protože jak výraz příběh, tak i román je v předchozích odstavcích zmiňován zbytečně redundantně. S tím souvisí i zbytečná klišé - nepíšeš do nějakého deníku, ale máš na svou recenzi čas (tedy - pedagog, resp. redakce na to dávaj relativně dost času...), takže by bylo fajn vyvarovat se zbytečných frází jako "Dalo by se dokonce říci, že by si za tuto knihu zasloužil 'metál'." nebo například "Mawer se však tohoto úkolu zhostil naprosto se ctí." - to jsou dvě děsná klišé jednak následující hned za sebou, jednak v druhém odstavci, přičemž ten první je na tom snad ještě hůř - namísto té přemíry otazníků by šlo začít méně expresivněji, ale to je spíše můj osobní názor a ne Tvá chyba. V recenzi je toho tedy mnoho nadbytečného, přetéká to snahou čtenáře zaujmout namísto toho, aby autor čtenáře obohatil - to je právě důsledek i zbytečné délky textu. Musíš vnímat, jak jsem psal opět výše, médium, na kterém publikuješ. V tištěném periodiku by se to ještě dalo ukočírovat (I když 9000+ znaků je i tak přespříliš - ideální recenze by neměla mít víc jak dvě a půl strany, tady to jsou strany téměř čtyři...), nicméně na monitoru je recenze k neučtení. Čtenář má sice možnost si text vytisknout, ale to se pak vracíme k tiskovině a k tomu, co jsem napsal teď v závorce. Další věcí je pak logika textu - v některé věty si hloupě protiřečí, například to, když píšeš, že v roce 1938 manželé Landauerovi emigrují do USA kvůli svému židovskému původu, což je, jak jistě každý ví, způsobeno nacistickou okupací. To je ještě dobré, ale pak popisuješ děje, které se dále táhnou do vzdálenější budoucnosti a na konci tohoto odstavce píšeš, že jsou Landauerovi pyšní na "vzkvétající a demokracií se pyšnící Československo. " Špatná kompoziční práce udělala, že se vyskytl protimluv - Československo po jejich nedobrovolném odchodu rozhodně nezkvétalo a už vůbec ne demokraticky. Vím, co jsi chtěl čtenáři sdělit, ale zvolil jsi velmi špatnou formulaci. Vůbec jsou v recenzi stylistické, syntaktické, ale dokonce i gramatické chyby (viz "To, že se občas stali (předpokládám, že věci) třošičku..."). Et cetera, et cetera. Bylo by zbytečný to dál probírat. To s tou fikcí je ale hezký, že se nad tím zamýšlíš - hodně recenzentů dělá chybu v tom, že přepříliš spojuje postavy románu s postavami reálnými. To mě pobavilo v recenzi na Macurovy netopýry třeba. Jo, a taky - měl by ses zamyslet nad tím, kdo je hlavní postavou románu - jsou to manželé Landauerovi, nebo je to sama vila? Zkus taky vícekrát přehlédnout celej text - recenze je převatovaná, moc slov se opakuje (příběh, román, manželé, čtenáři...), občas chybí čárky. Máš to přehledný, psát relativně umíš a s tou trochou pozornosti a trpělivosti to bude dobrý. Ale doporučuju to, protože to není tak špatný čtení a rozhodně stojí za to v tom pokračovat. Nečetl jsi náhodou Oslavu od Matouška? Zajímal by mě Tvůj názor... Jo, jsem po děsný akci a bolí mě hlava, tak to snad všechno výše bude mít smysl :))		Doporučil

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli skold
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + osm ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game