|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
PRO VÁS CO VÁM JEŠTĚ NENÍ DVACET LET. . . . . Autor: wawat (Občasný) - publikováno 16.8.2010 (16:28:40)
|
| |
Ležel tam opuštěný
Nepovšimnutý
(promiň Karle Plíhale)
Starý Mladý svět
Kdo nám dnes uvěří
Jak dokázali jsme se hádat
Kdo je lepší
Karel nebo Walda
Nebo Vašek Neckářů
Stavěli jsme v akci Zet
Stavby mládeže
A věřili, že budujeme lepší svět
Báli se vlastního strachu
A pozvedali ruce
A jak plyšový kývací pes
Kývali
Ano, Ano, Ano
Říkali jsme soudružko
A soudruzi dbali o náš svět
A každý měl pravdu
Do školy
Do práce
Domů
A mezi kamarády
Kterým jsme věřili
A jedna pravda
Byla lží druhé pravdy
Létali jsme ke hvězdám
A žasli jak je velký svět
Když na ostnatých drátech
Zasychala naše krev
Mávali jsme tribunám
A hledali bratříčka který by nám otevřel vrátka
Dřív než veličenstvo kat zlomí nám vaz
Snad už ze zvyku necítili vlastní smrad
Tak listuji tím starým časopisem
A musím se ptát
Co bylo tenkrát špatně
A kdo měl se vlastně bát
Když chtěl s námi budovat stát
Tak učili nás nenávidět
Jevtušenka a Krylova
A to dobré co v nás ještě zbylo
A hlavou kývat Ano, Ano, Ano
A byla to noc velmi dlouhá
Nevěřili jsme
Že jednou přijde ráno
A bude jiný svět. . . . .
Tak zapalujeme ohně
A rveme se o popel
S hlavou pošpiněnou
Snažíme se
Zapomenout na vlastní zbabělost
Tak soudíte nás a je vám stěží dvacet let
A nikdy nepochopíte náš strach
A pohrdáte s námi
A je to stejný teď
Nebo před sto lety
Milovali jsme
A chtěli žít
Bez válek
Zbytečných hrdinství
Pěšáci vaší budoucnosti
To naše krev zasychá zapomenutá
Na ostnatých drátech
To pro vás mávali jsme
Směrem k tribunám
To pro vás
Ukrytí za vlastní strach
Snažili se nezapomenout
Co je to Pravda a Čest
Tak nás tu máte
A suďte nás za to
Že nás máte. . .
|
|
|