Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 6.11.
Liběna
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Navalis
Autor: Augustin_Šípek (Občasný) - publikováno 17.6.2010 (12:21:34)

Navalis

(věnuji…)

 

                                                                                   Prolog

 

na Malé Straně v Praze je hospoda a v ní

temný kout

ona tam sedává

a myslí na vlastní mord

 

je svatej Ján

bláznivá noc

a tam v tom koutě

na konci krátkého života

může být i brána do pekla

 

I.

 

rychle kreslím prstem do vzduchu dveře k utíkání

tluču na ně v rytmu tísícího tepu

mého hadího srdce

a zpoza nich mi šeptáš

zrádče

 

otevíráš

máš slepené vlasy

a unavenou bytost

 

je čas odříkání svršků

tvé paže vypráví příběh

řezných ran

a soli z polámaných nehtů

 

II.

pivo je motiv našeho souznění

kalné vidiny

o bezbřehosti citu

o propastné pitomosti

zlihovělých

chvil

 

kamsi se ztrácíš

o píď blíže k depresi

mi šeptáš vykořeněným hlasem

že okraj lidskosti

je krutý

III.

ve tvaru tvého posmutnění

ve smutku palčivém jak prázdný džbán

je patrný jinotaj

 

chci číst že patření si je obrazem našich přání

 

chci ti hrát na čelo

(jen z vrásek měl bych struny)

a odříkávat tóny

jeden po druhém

 

 

                                                                                 

 

v tom koutě sedáváme spolu

a dotýkáme se běžnou řečí věčnosti

 

svatej Ján odpusť

že jsme velcí blázni

je noc jako jindy s přemírou zjihlostí

a otevřený sen propisuje jako přes kopírák

realitu 

 

 

 

IV.

pohled mi padá

za lem košile a zoufám si

až na hranici neúprosných zmatků

těch obestřených lhářů poctivého zjevu

 

prosím

seber se ty zranitelná

jenom ústa naplněná jitrem

ti poví

kam se dát na cestu

 

                                                                                  V.

 

z jizev spletený letopis tvých splínů

je čtivý

je bezbřeze neukončený

 

jsi hotová básnířka osudových pastí

které míjíš s nejistotou

lovené krásky

 

VI.

 

jsme vysypaní

z vlastních rukávů

a Bůh ví že se jako jindy

poslepujem tvrdým

 

jsi zimničná

tvar prvních stébel mi připomíná stojatá odpoledne

a společná vymýšlení Prázdna

 

už půjdu

a ty jdi kam se podívají paprsky

poslední lampy

 

 

 

 

Místo tečky

 

buď pro dnes s Bohem svatej Ján

na prahu nebe ji možná potkáš

už za pár výkřiků každodennosti

a jednou jistě



Poznámky k tomuto příspěvku
Simonka (Občasný) - 17.6.2010 > paráda nejvíc 1,2,3,6, ale nevím dáli se to takle vypíchnout, protože celé dohromady to funguje. líbí moc*
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Radim Hrůša (Občasný) - 17.6.2010 >
Body: 3
<reagovat 
anae (Stálý) - 18.6.2010 > je to hezký, opravdu poetický
Body: 5
<reagovat 
Bajata (Občasný) - 12.10.2010 > ...chci ti hrát na čelo (jen z vrásek měl bych struny...)

:-)) to je moc hezký a výstižný.
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + deset ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter