Na prahu ráno stálo světlo

které večer jsem zhasl    

aby tvé srolované punčochy v té tmě

vypadaly jako opuštěná ptačí hnízda

když u břehu v noci

vítr kolébal špínu

jako nechtěné dítě

a pole hvězd

spím abych byl vzhůru

probouzím se abych snil

a tu vteřinu co trvá život

věřím

když jsme hluboko ve městě

chybí nám cest

a do stop

usedají holubi

co jindy vyhlížejí v řece

co je na prahu co na nebi