kámen po kameni trhají jak mléčné zuby
/ a zcela bez ostudy
zametají zvratky /
ale nekončí zabalené v kapesníčku
v nočním stolku láskyplné matky
mění se v obyčejný písek
/ třeba z něj děti postaví hrad /
smutný je pohled na tebe
a sbíječky se řehtají…
/ snad umlčí je, snad… /
možná se jenom spletli
možná mysleli
že vajíčka už došla
že jsme jen špatně rozhodli
kam přijdou
/ drahé obleky
vyšly z čistíren už dávno /
smutný je pohled na tebe
a míchačky se točí…
/ a lidé poklekli
ať tlusté krky straší ráhno /
točí se jako moje hlava –
na kterém břehu leží pravda?
/ opilec kropí Malou stranu /
„jménem republiky“:
/ nechme zvonit hranu /
naházejme šejdíře do studené vody
vyhoďme z oken radní
a pak…
/ padni komu padni /
pak vezměme košíky a nůše
a přinesme tolik vajec
co jen uneseme
smutný je pohled na tebe
a svatí mlčí...
/ jen tváře orosené /
jsou jak z kamene
ti co si kreslí svatozář
|