Bytové divadlo

„...For thee watch I, whilst thou dast wake elsewhere,

From me far off, with others too near.“

W. Shakespeare, Sonet 61

Shakespearův sonet na zeď vrhá stín,

neslyšné figury na stěně pózují, drolí se v prach.

Pokojovou flóru roztřáslo dunění tramvaje z ulice,

jinak se v bytě jak v básni zapouzdřil klid.

Má tichá fauna zlezla již fíkusy, v rohu si rozpřádá:

„...Na dálku hlídám tě, ty jinde bdíš

a jiným blízko jsi – až přespříliš.“

Okna se lesknou, soumrak oči mhouří.

V pavoučí síti zachvěl se blesk

ze zamčené oblohy, z čistého nebe.

Gesto mizí ve fázích. Zpětným chodem

do hry se vrací, k meritu, k oběma komorám, k věci.