jaro dnes vyhráli veverky tancující kolem kmene mohutného velikána. z jejich zásnubního tance jsem je ani já nedokázal vyrušit. stávám se neškodným. pro kohokoliv. veverka si tančí pro vidinu rozkoše do páru a nemusí se ani rozhlížet. její smysly jsou veškery jen pro malého zrzavého a jarem nadrženého veveráka. testosteron buší do spánků a klidně přehluší mé nebezpečí. anebo jen tak opravdu neškodně působím?

nakonec pár bazénu stejně malých, jako pozdější kavárna vše zahladí do stavu v jakém se sluší být. což mi připomíná jednu tlustou bábu ze samoobsluhy v malém městečku kde jsem žil přes dvacet let, jak po mé jen povšechné žádosti o nové sáčky v zelenině, komentovala slovy: no jo mužskej, nemůže si vzít sáček z pečiva. zpětně viděno jsem reagoval stejně, jako můj už nebohej jezevčík, který v klidu pod mým pracovním stolem a předtím všem v práci představen zareagoval na dementní kolegyni, co si na něj dupla slovy: tak co jezevčíku! a můj riki - tak se jmenoval - vyskočiv z pod mých nohou jednou rázně zabafal, vrátiv se pod stůl. ale v vzápětí se vrátil aby vše a s mnohem větší vehemencí zopakoval a pak ještě jednou a pořádně a docela vyděšená kolegyně z rodu dementních vesničanek zvyklých na puňťu co se kdykoliv o něco jde schová pod postel odporoučela do svého kouta. a tak jsem i já na tu tlustou bábu, co si na nás chlapy vyšlápla s tím svým dementním vesnickým pohledem - no jó mužskej - vyskočil, jako tem můj pejsek, řka - co si to dovoluje, a proč prudí, když jsem si jenom a v klidu řekl o sáčky na zeleninu. abych se vzápětí vrátil, jako ten můj malej jezevec a ještě důrazněji té bábě mamutí dal na srozuměnou, že „mužský” nejsou podřadná rasa, jak je tomu zvyklá z domu. a pak naposled, ale to si už nepamatuju co jsem vykřikoval, jak mě ta bába, tlustokožní namíchla. a po třech týdnech, co jsem se styděl do prodejny, mi prodavačka řekla, jak se podivila, jak já takovej kliďas (to řekla! a vy prej, jakej jsem cholerik! není to pravda! to jsou jen pomluvy a dám všem po držce, kdo tomu nevěří!) vyjel po tý bábě a jak se prej zdejchla a byla z toho mimo.