Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Úterý 26.11.
Artur
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Tu noc se nic nestalo
Autor: blondýn (Občasný) - publikováno 22.4.2010 (20:50:46)

 

[ Tu noc se nic nestalo ]

 

 

 

 

 

 

 

Na baru u Modré kočky seděl muž a usrkával svůj drink. Před chvílí si odsedl od skupinky dobře se bavících osob u velkého stolu v rohu sálu a nikdo tomu nevěnoval nejmenší pozornost. Co to bylo za lidi, na tom nám nezáleží, ačkoli muži za barem na tom záleželo velmi, což se dalo usoudit z výrazu v jeho tváři i z polohy ramen, dosti semknutých. Všimla si toho dívka nebo žena, která seděla na barové židli opodál; srdce ji trochu poskočilo, ale vlastně si tuto fragmentální skutečnost hlubšího zájmu neuvědomovala a neučinila nic, co by mohlo děj posunout dál. Oba mimoděk hájili svá dočasná teritoria, vymezená u muže lokty, spočívajícími na barovém pultu, u dívky nebo ženy z levé strany stojánkem s pivními tácky a z pravé sloupkem z umělého mramoru.

Barman mezitím leštil skleničky a zkušeným okem postřehl nepostřehnutelné, dá se říct, že věděl to, co muž a dívka nebo žena zatím ani netušili. Pro tento okamžik se barman, nejspíš z nudy, rozhodl stát hybatelem osudu a otázal se sklíčeného muže, zda má jemu i dámě připravit ještě jeden drink. Z jeho chování, postrádajícího lovecké pudy, lze nejistě usoudit, že byl šťastně zamilován nebo ženat; a skutečně, při bližším pohledu na jeho hbité ruce bylo možno zahlédnout lesknoucí se kroužek, který na prsteníčcích zmíněné dvojice scházel.

Muž se překvapeně rozhlédl; po své levici nespatřil nikoho, po pravici uviděl dívku nebo ženu, možná anděla. Byl poněkud zmatený a zakoktal se, nevěda co říct. Dívka nebo žena, možná anděl, se však usmála a oznámila, že si dá to samé, co právě dopila a ihned si přisedla blíž; muž sice neprotestoval, ale tvářil se nadále sklíčeně.

Po prvních okamžicích oboustranně neplánované společnosti, kdy se ona dozvěděla, že on je inženýr, vlastně už doktor, a on zjistil, že je mu její přítomnost, definovaná prozatím barvou hlasu, jemností pleti a vůní, velice příjemná, se jeho ramena rozložila jako ramena jeřábu nad panelovým domem se dvěma okny a dosud strnulé líce zachytily rytmus pohybu jejích rtů. Jistě by si to v tuto chvíli nepřiznal, ale byl by okamžitě ochoten zarezonovat i v horizontální poloze. Jeho zvědavost vzrostla, hruď se mimoděk vyklenula, a začal se vyptávat.

- A co děláte vy?

- Studuji historii.

- Opravdu? Mohla byste dělat modelku; Nezlobíte se, že to říkám? Nějaká ta koruna se při studiích hodí, věřte mi, znám to moc dobře.

- Víte, vlastně tak trochu modeling dělám.

- No vidíte, tak jsem vás přece odhadl.

- Točím porno, špitla a zastyděla se; zcela přirozeně, jako každý, kdo odhalí víc, než jen kůži. Pak nastalo typicky trapné ticho, kdy on, šokován, přemýšlel, co má říct a zda vůbec něco a ona hloubala, proč mu to vlastně pověděla; snad se chtěla vyzpovídat, ospravedlnit nebo naivně doufala, že narazí na neobyčejného muže, který by se povznesl nad její pokleslé rozhodnutí, jež učinila v nedávné minulosti.

- Vám to vadí, řekla nakonec a nebylo poznat, zda jde o konstatování nebo otázku.

- Já nevím, odpověděl, Neznám okolnosti.

- Jen se vymlouváte, řekla nahněvaně.

- Nikdy jsem o tom nepřemýšlel, bránil se muž.

- A viděl jste to někdy?

- Viděl, řekl váhavě, Samozřejmě.

- Jak často? Co je vám po tom?

- Nic.

- Asi dvakrát týdně.

- Líbí se vám to?

- To je křížový výslech?

- Ano, Líbí.

- A já se vám líbím?

- Líbíte.

- Ale vadí vám to.

- Řekl jsem, že nevím.

- Tak si polibte, štěkla a chystala se odejít. Chytil ji chvatně a hrubě za ruku, až sevřela rty a obočí bolestí,

- Mně to nevadí.

- Lžete!

- Jsem panic, řekl a zrudnul. Dívka nebo žena se přestala vzpírat nečekanému násilí a muž okamžitě povolil sevření. Cítila, že teď by měla naslouchat ona, že je to jaksi dlužna a dluhy se mají splácet.

- Je mi třicet a nikdy jsem se nemiloval s ženou. Ani s mužem, dodal vzápětí, když si uvědomil, jak to může znít. Nejsem gay, přidal pro jistotu, během mžiku celý zpocený, a sám byl překvapen svou náhlou upřímností; ale možná právě ta skutečnost, že dívka nebo žena, a kupodivu stále anděl, sedící vedle něho, neznala v sexu hranic, jak se domníval, a rovněž jistý pocit dlužnosti vůči ní, mu umožňovaly takové intimní svěření, jehož se obával i ve společnosti nejlepších přátel.

- Chcete se mnou spát?

- Ne, proboha!

- Lžete.

- Dobře, já nevím, řekl, Ne dnes. A jí se velmi ulevilo, protože nebyla zvyklá platit svým tělem. Nebyla prostitutka, ale herečka; přívlastky si doplňte sami. Musela však připustit, že tentokrát by to udělala a nikoli pouze ze soucitu.

- Co budeme dělat?

- Půjdeme domů, řekl, Každý sám.

- Jako by se nic nestalo?

- A stalo se?

- Ano, zatraceně, Líbíte se mi... A zase klopila oči.

- Chcete se mnou spát?

- Ne dnes, řekla a oba se tomu zasmáli. Potom si odsedli od baru ke stolku, aby měli více soukromí a povídali si o obyčejných věcech, jako by se skutečně nic nestalo; barman dál leštil skleničky a spokojeně se usmíval.

 

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
jelen (Občasný) - 23.4.2010 > Já teda sem za to rád, prózy se tu moc neobjevuje. Líbí se mě ten jazyk, k zápletce bysem měl asi výhrady, na muj vkus trochu zavání červenou knihovnou, ale (pro mě, ale já sem asi sentimentální srágora) je to ještě snesitelný. Co se mě líbí sou ty dlouhý věty, přijde mi, že to i při obšírnosti má rytmus a spád. Poslední větu bysem vyhodil.
Body: 5
<reagovat 
 blondýn (Občasný) - 23.4.2010 > jelen> já jsem červenou knihovnu nikdy nečetl, ale takhle si ji opravdu nepředstavuji a pochybuji, že byť jediná taková kniha je sarkastická - díky za přečtení
<reagovat 
 jelen (Občasný) - 23.4.2010 > blondýn> Já sem přečet z nudy nějakou harlekýnku, co měla moje ženská mezi suvenýrama ze studií a nebyla sarkastická. Ale tohle taky neni.
<reagovat 
 blondýn (Občasný) - 23.4.2010 > jelen> aha, odpověděl jsem ti jako nový komentář, neorientuji se zde
<reagovat 
čtenář literární agent - 22.4.2010 > ach!
<reagovat 
 blondýn (Občasný) - 23.4.2010 > čtenář> no vidiš, jak neumíš číst
<reagovat 
 čtenář literární agent - 23.4.2010 > blondýn> velmi zábavná historka, žádná velká literature, a hlavně, krátká! :)
<reagovat 
 blondýn (Občasný) - 23.4.2010 > čtenář> to už je lepší - ano, je to krátké, spíš skica, chtěl bych to mít podstatně delší a míň uzavřené, ale zatím to asi neumím - díky za přečtení, kdyby byl nějaký konkrétní názor k formě, stylu... nebo čemukoli, sem s ním
<reagovat 
čtenář literární agent - 23.4.2010 > dialogy se blbě čtou, nějak graficky lépe uspořádat, aby se čtenář tolik nenamáhal, ironie je královna humoru, delší není nutné, pointa dobrá.
<reagovat 
 blondýn (Občasný) - 23.4.2010 > čtenář> to nerozčlenění byl záměr, aby to víc "jelo", aby to bylo víc z vnějšího pohledu, nedívat se na to tolik jako na bezprostřední dialog, něco jako Saramago, ale je mi jasný, že na tak malém textu se s tím čtenář nemusí smířit a asi bylo lepší to rozčlenit - za tuhle poznámku, protože o tom přemýšlím sám, jsem vděčný

ještě by mě zajímalo, aniž bych musel obhajovat, rád bych věděl, jakou pointu v tom kdo vidí
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 23.4.2010 >

já bych řekla, že dobrý nápad se tu utápí ve spoustě dlouhých a zbytečně květnatých vět...

a dle české gramatiky se přímá řeč píše do uvozovek + k jejímu uvozování se používá dvojtečka... standardně je tím vybavena asi drtivá většina všech klávesnic, takže by bylo vhodné ty čudlíky občas zmáčknout - text je pak přehlednější - tím pádem snáze čítelní - čili to víc lidí dočte až do konce....


<reagovat 
blondýn (Občasný) - 23.4.2010 > díky za přečtení - pokud jde o uvozovky, když na nich lpíš, nemám, co k tomu říct, snad jen tolik, že literatuře stačí dodržet jazykové zákonitosti a formální stránka pak není podstatná - nyní jsem "dialog" rozčlenil, snad bude více vyhovovat

věty mi nepřipadají květnaté, proto jsem to tak napsal, ale chápu, že někdo to bude vidět jinak, styl je vždy diskutabilní položkou na literárním oltáři

ještě jednou děkuju za přečtení, ale i za postřehy

á, vlastně bych tě ještě bez dovolení opravil, přímá řeč se podle pravidel české gramatiky neuvozuje vždy dvojtečkou
<reagovat 
blondýn (Občasný) - 23.4.2010 > Není nebo ti to tak připadá? No, já to beru. Nejspíš jsi sledoval tu špatnou linku, která je jen kulisou, což je patrně moje chyba. Budu o tom přemýšlet, text je spíš skicou.
<reagovat 
 jelen (Občasný) - 26.4.2010 > blondýn> Těžko říct.
Ta původní úprava se mě líbila víc. Bylo to hustší.
<reagovat 
 blondýn (Občasný) - 26.4.2010 > jelen> mně taky, ale uvěřil jsem tomu, že čtenář spíš skousne klasiku, zas tak na tom nezáleží
<reagovat 
čtenář W. (v přestrojení) - 29.4.2010 > jsem ti říkal, neformátovat, neformátovat - a ty to zformátuješ .)
<reagovat 
 blondýn (Občasný) - 3.5.2010 > čtenář> nojó, ale tady to bylo dřív a nechal jsem se zblbnout, protože mi to nikdo nečetl... a moc sem nechodím :)

bylo nutno vyzkoušet
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + čtyři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter