Budím se náhle jako

křik sýčka v lese plném

šedavých zákoutí

větve vysoko v okně mě nechávají být

malou

malou zavřenou skříňkou

zamčenou na sedm západů

ve které nikdo nic nehledá

Byla bych v podpalubí uložená

pod starými sítěmi

a plachtami které budou spravovat

v přístavu snědé ruce

Byla bych ztracená - jak

sladká představa - zapomenutá

vložená mezi vše

co může spát