Vzkaz do černé schránky

prožil jsem tě

bylo to pusté jako zimní stráně

dodnes mi v hlavě duní popelavé myšlenky

a prázdno zpoza otevřených očí

je lhostejno

zda snášíš omamnost laskavostí

prostor mezi tebou a zemí

je tělo tvé

tělo hadí

sděl mi soud

že se ztrácí rzivost tvého jazyka

on proklel

a pozbyl svého dechu

tvá lež je mi vzácná

ale jen písmem prázdných rukou

nikdo je nenaplnil

odstředivou silou zítřka

                                                           (10.4. 2010)