|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
malé dítko, já a motýl potkáme se na schodech v únoru. (klidně to mohlo být v říjnu - tedy před, nebo po zimě). malé dítko jest klučinou prvňákem a živým, jak se patří. motýl jest babočka a krásnej byl a ležel si v paneláku a v čase kdy jeho já ještě housenkou mělo být. a motýlek bez duše v paneláku schodech křičel barvama a mě zůstalo, než žasnout. klučina si skáče schod po schodu a má ruka brání barev plné tělíčko snadno k sešlápnutí. pietně zvedám motýla a klučinovi ten zázrak přírody nesu. klučina se rozhoduje zda-li bát, nebo žasnout po chlápkovi na schodech. přibíhá maminka a synek prstíkem - hele. maminka se naklání a: „fůj! neber to do ruky!” a sám žasnu víc.
motýlek zahříván, motýlek oživen, roztáhne křidýlka a je tam. maminka zachraňuje klučinu od letícího motýla a já nevím co si počne do léta a klučina do života.
|
|
|
