Uprostřed vesmíru, hřebíkem přibitá,

točí se maličká, prý modrá planeta.

V čase i prostoru, navěky ztraceni,

člověk si přivlastnil nadvládu na zemi.

Byl kámen, pak meč a výstřely z děla,

do půdy vsakuje krev mého těla.

Uprostřed vesmíru, zničená, rozbitá,

od krve červená je modrá planeta.

A její dědici životy hledají,

vlastníma rukama hřebíky trhají...