Janahe (Občasný)

cvakal: Jak mluví pavučina sama za sebe?

Jednou jsem si udělala čaj do velkého hrnku, pak jsem ho nechala trochu déle stát, protože mě plně zaměstnal můj tehdy ještě malý potomek, a když jsem se k čaji dostala, byla přes hrnek  pavučina a ten čaj byl ještě teplý!

Podle pavouků se nemůžeš řídit, ten můj třeba zrovna patřil do sorty pracovitých hňupů. Pavučinu sice udělal rychle, ale pak aby čekal léta na nějakou mouchu, která bude chtít spáchat sebevraždu utopením.