Quotidiana (Občasný) - 21.12.2009 > klišé a ustálená spojení (tolik milovaná učiteli českého jazyka na hodinách slohu:))
tlumené zvuky, tupé údery pěstí, křik se rozplynul, v uších ti zní jen tlukot vlastního srdce, ostré pohledy, zběsile se chechtat, laskavé oči říkají, že se nemusíš bát říct (2x říct v jedné větě.... ehmm) pokorně se omluvit, (na tak krátký text je toho opravdu hodně)
emo to podle mne je - všechny ty slzičky, bolest a skrývané emoce...
jak jinak zpracovat? více s nadhledem... z tohohle mám pocit, jako kdyby jsi se až příliš snažil někoho zaujmout, moc na efekt... spousta přirovnání, spousta květnatých obratů..., přímá řeč by to mohla oživit, míň opakování stejných slov, napsat to o něco prostěji
(měl by jsi se snažit předat nějaký příběh/emoci, ne zaujmout slovní zásobou...
třebas ta část: "tvůj prst proměněný v dýku....." mi připadá v celém tom kontextu moc silná (kdybys před tím psal, že si hráli kluci na piráty, tak prosím, ale pokud je to tak, že se chlapec schoval do skříně a když ho donutili vylézt, tak si představuje, že prstem vydloubává střeva svých spolužáků, je to krapet morbidní a vrhá to na něj úplně jiné světlo, než kdybys napsal, že si na začátku hrál na Kapitána Jacka uneseného Strašlivým Korzárem Billem...