Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 6.11.
Liběna
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Kapitán svou skříň nikdy neopouští
Autor: blondýn (Občasný) - publikováno 20.12.2009 (14:41:03)

--- [ Kapitán svou skříň nikdy neopouští ] --------------------------------

 

 

 

 

 

 

 

Kolem tebe je tma, nevidíš nic. K uším ti doléhají tlumené zvuky, jsou to hlasy a tupé údery pěstí do tvého světa. Smrsknul se na malý prostor, můžeš se dotknout všech jeho hranic. Vyplňuje ho pach dřeva a tvoje zloba. Nenávidíš ten svět venku, jsi tu vlastně rád, i když nedobrovolně. Kolena máš přitisknuté k bradě a cítíš, jak ti po tvářích stékají slzy. Nikdo to přece nevidí.

         Ale teď se něco změnilo. Údery ustaly a křik se rozplynul. V uších ti duní jen tlukot vlastního srdce. Těžce dýcháš. Možná se vyplnila tvá přání a svět přestal existovat. Ale co maminka a tatínek? Srdce se ti rázem skoro zastaví. Co si počneš docela sám? Z úvah tě vytrhne známý hlas. Tak tedy zmizeli jen ti zlí. Uleví se ti. Rozhodneš se vylézt ze svého vězení, které se stalo zároveň úkrytem. Do očí ti pronikne světlo a oslepí tě. Zakryješ si je hřbetem ruky.

Když se tvé oči přizpůsobí světlu, opřeš se dlaní o podlahu a vyvalíš se ven ze skříňky. Ale co se to děje, co tu všichni dělají? Sedí spořádaně v lavicích a hledí na tebe. Možná se nemohou hýbat, zkameněli. Slyšíš své jméno a otočíš se za hlasem. Je to paní učitelka, mluví na tebe, ale nevnímáš ji. V uších se ti znovu rozezněly tupé údery. Svět se zvětšil a nikdo tě nevaroval. Paní učitelka přichází k tobě a chytá tě těsně pod ramenem, třese s tebou.

         Ptá se tě, cos dělal ve skříni, ale nevíš, co odpovědět. Klekne si vedle tebe a dívá se ti do očí. Uhýbáš pohledem. Paní učitelka se zvedá a ptá se třídy. Markétka říká, že tě tam zavřeli kluci. Někdo z nich vykřikne, že to není pravda, žes tam vlezl sám a oni na ni tloukli, abys vylezl. Uvědomíš si, že máš vlhké tváře a rychle si je utřeš, jako by bylo možné, aby si toho nikdo nevšiml.

Učitelka se znovu obrací na tebe. Sklopíš oči, musíš něco říct. Proč se za sebe stydíš, když jsi nic neprovedl? Stačí kývnout a usvědčíš viníky. Tvůj prst, proměněný v dýku probodává břicha všech nepřátel. Jsou bezbranní, okamžik odplaty nadešel. V duchu se zběsile chechtáš, ale navenek se ti jen nepatrně rozestoupí koutky úst.

Trest se nekoná, hlavy nepadají. Během vyučování cítíš ostré pohledy. Rozřezávají ti šaty a kůži. Pohyby pěstí po tvářích s předstihem dopadají na tvé tělo. Celý se klepeš. Se zazvoněním školního zvonku sebou trhneš tak silně, že se tvá duše oddělí od těla. Stáváš se hadrovou loutkou. Jsi připravený nést následky vlastní zbabělosti.

Ne, to ne! Stále jsi neodpověděl. Musíš něco říct. Laskavé oči paní učitelky napovídají, že se nemusíš bát říct pravdu. Ale ty hledáš odpověď na špičkách nohou bez bačkor. Dnes sis je zase zapomněl doma. Ne, když nic neřekneš, určitě tě nechají být. Jednou pro vždy. Zavrtíš hlavou. Do skříně jsi vlezl sám, protože ti bylo smutno.

Paní učitelka ti přikáže, aby ses posadil a vrací se ke stupínku. Jdeš za ní, protože sedíš v první lavici. Náhle se řítíš k zemi, někdo ti strčil pod nohy aktovku. Rychle se zvedáš a snažíš se nefňukat. Paní učitelka tě pokárá, rovná si sukni. Pokorně se omluvíš. O vyučovací hodině se nesmí plakat, a tak tvé slzy tečou dovnitř, zaplňují dětský hrudník a napínají jemnou kůži jako nafukovací balónek. Máš pocit, že brzo praskneš a všichni se utopí ve slaném moři. Jen ty se zachráníš na dřevěné skřínce.



Poznámky k tomuto příspěvku
Věza (Občasný) - 20.12.2009 >
Doporučil 
<reagovat 
chinagirl (Občasný) - 20.12.2009 > docela dobrý, doriane:)
a příjemně se to četlo - myslím grafickou úpravu a délku textu.

možná bych přidala přímou řeč, aby to bylo trochu živější...
<reagovat 
 blondýn (Občasný) - 20.12.2009 > chinagirl> odpověď najdeš níž, nějak se s tim tady ještě nekamarádim :) a dopisuju: nebo vejš, to je divný tady
<reagovat 
blondýn (Občasný) - 20.12.2009 > doriane? přímou řeč tam zcela záměrně nechci - příště... a díky
<reagovat 
 chinagirl (Občasný) - 20.12.2009 > blondýn> v souvislosti s tvým nickem mi automaticky naskočilo jméno téhle literární postavy, není v tom nic osobního:) navíc si teď nejsem jistá, jestli byl opravdu blonďák...?:)

<reagovat 
 blondýn (Občasný) - 20.12.2009 > chinagirl> Tak to opravdu nevím... :)
<reagovat 
stanislav (Stálý) - 20.12.2009 > hm.
Doporučil 
<reagovat 
roderika (Občasný) - 21.12.2009 > Co se týče tebe...tak to stojí za velkou prdel
<reagovat 
 blondýn (Občasný) - 21.12.2009 > roderika> milá roderiko, o místní pomstychtivosti jsem už lecos slyšel, takže tvá reakce mě nijak zvlášť nepřekvapila, bez argumentů se běž klouzat - rybníky jsou již někde zamrzlé a brány zimáků jistě otevřené, hezké svátky
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 21.12.2009 >

Emo ze ZŠ?

 

Na jednu stranu (alespoň na místní poměry) netradiční ty-forma (či jak se tomu odborně říká :)), na stranu druhou spousta formulací uvnitř mi připadá taková až příliš patetická a klišovitá...

 


Body: 4
<reagovat 
 blondýn (Občasný) - 21.12.2009 > Quotidiana> S Emo to přece nemá nic společného. Emo je vesměs falešný postoj. Patetické ti to připadat jistě může, protože takové je už téma. Máš jiný návrh, jak to zpracovat? Proto jsem taky využil du-formu. A rovněž posouvání děje v hlavě dítěte, které se ve skutečnosti neděje. Ale co mě nejvíc zajímá: Můžeš mi vypsat konkrétní klišé? Díky za čtení a snad i za odpověď.
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 21.12.2009 >

klišé a ustálená spojení (tolik milovaná učiteli českého jazyka na hodinách slohu:))

tlumené zvuky, tupé údery pěstí, křik se rozplynul, v uších ti zní jen tlukot vlastního srdce, ostré pohledy, zběsile se chechtat, laskavé oči říkají, že se nemusíš bát říct  (2x říct v jedné větě.... ehmm) pokorně se omluvit,  (na tak krátký text je toho opravdu hodně)

 

emo to podle mne je - všechny ty slzičky, bolest a skrývané emoce...

 

jak jinak zpracovat? více s nadhledem... z tohohle mám pocit, jako kdyby jsi se až příliš snažil někoho zaujmout, moc na efekt... spousta přirovnání, spousta květnatých obratů..., přímá řeč by to mohla oživit, míň opakování stejných slov, napsat to o něco prostěji

 

(měl by jsi se snažit předat nějaký příběh/emoci, ne zaujmout slovní zásobou...

třebas ta část: "tvůj prst proměněný v dýku....." mi připadá v celém tom kontextu moc silná (kdybys před tím psal, že si hráli kluci na piráty, tak prosím, ale pokud je to tak, že se chlapec schoval do skříně a když ho donutili vylézt, tak si představuje, že prstem vydloubává střeva svých spolužáků, je to krapet morbidní a vrhá to na něj úplně jiné světlo, než kdybys napsal, že si na začátku hrál na Kapitána Jacka uneseného Strašlivým Korzárem Billem...

 

 


<reagovat 
 blondýn (Občasný) - 21.12.2009 > Quotidiana> To jsou dvě volby. Buď to zpracuješ s nadhledem a nebo dětskýma očima. Nikoho jsem se tedy nesnažil zaujmout. Je to částečně fikce a částečně vlastní, osobní zkušenost. / Za to dvojí říct díky. Když máš text pod kůží, tak se to někdy blbě hledá. / Ta klišé beru, ale dost to s nimi přeháníš, ne? To můžeš vyškrtat půlku každé knihy. / Emo, pokud vím, nejsou skrývané emoce. A já nejsem generace Emo. Tady se neshodneme ani trochu nejspíš. / A zcela na závěr. Ty si vážně myslíš, že on se zavřel do skříně sám? Je to tam jasně vysloveno, hned několikrát.
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 21.12.2009 >

no jde mi o to, že tohle je moc krátký text na to, aby se v něm objevilo tolik tuctových spojení (je to čtenářsky nuda... neříkám, že se to používat nesmí, ale že by mělo být všeho s mírou)

 

ani já nejsem generace emo... přesto si myslím, že tohle má pocitově k emo blízko

 

neřekla jsem, že se zavřel do skříně sám (nebo ho k tomu někdo donutil) hlavní o co my šlo bylo to, že to dloubání prstem do břicha působí v celkovém kontextu příliš morbidně (bez ohledu na to, jak se do skříně dostal)

 

howg


<reagovat 
blondýn (Občasný) - 21.12.2009 > napsala: "ale pokud je to tak, že se chlapec schoval do skříně a když ho donutili vylézt..."

ta tvá tuctová spojení chápu a dávám ti částečně za pravdu, bude to také věc subjektivního názoru (koncentrace prozaické miniatury není až tak neobvyklá), ale předně prostě nemůžu souhlasit, že "tupé údery" jsou klišé asi jako polovina dalších věcí, cos vypsala... - rozhodně bych ti doporučil načíst si Atíka Rahímího

stejně jako se neshodneme na tom, co je klišé, tak se neshodneme na tom, co je emo - četl jsem tvůj text na tyden.cz - emo je nějakým způsobem definované a tak, jak mi ho přibližuješ, to je odle mého názoru v rozporu s touto definicí - to je jako bys řekla, že mé skryté ubrečené pocity říkají, že jsem emo... to asi ne

omlouvám se, to asi není už debata k textu, já až takovou potřebu sebeobhajoby nemám, to už je k literatuře obecně a k některým pojmům obecně

jsi na Písmáku?
<reagovat 
A.x.e.l (Občasný) - 24.12.2009 > tak jsem se přišla taky podívat .-)

celkově bych toto dílko nijak nezatracovala, sice tak trochu souhlasím s těmi klišé, přestože je obtížné se jich vyvarovat, na druhou stranu není od věci podotknout, že pokud je to psáno zajímavě, čtivě, spousta těch klišátek se vytratí. prostě ubrat, ale nepřehánět. to spíš se člověk dělá zajímavým, když netradičně přirovnává a používá nezvyklých metafor, než když napíše krátký klišátkový text. takže souhlasím i nesouhlasím (v něčem) třeba pomyšlení na ,,tatínka a maminku"....to nevěřím, že by si na ně náctiletý vzpomněl...

jinak se mi líbilo ,,V duchu se zběsile chechtáš, ale navenek se ti jen nepatrně rozestoupí koutky úst."
dává to dost silný pocit soucítění s hlavním hrdinou, i když v mém vkusu by to chtělo ještě nějak víc rozepsat, hlavně ty pocity, a děj klidně zatlačit úplně na minimum a nechat ho tam...prostě aby zbylo jen to nelogické, potlačené....

pak už snad jen vytknout ,nesplývavost' vět, ale to může být otázkou vkusu. chtěla bych se nechat tím textem absolutně pohltit, dostat se do něho. ale to poněkud nejde, jelikož je tam spousta vět a spousta teček. něco tomu jakoby brání se tam dostat, do něho, dovnitř a cítit s ním. tak pokud tohle mělo být záměrem, tak by chtělo změnit styl psaní - ostatně hmotné není důležité.
<reagovat 
 blondýn (Občasný) - 25.12.2009 > A.x.e.l> Plynulost textu bývá velice subjektivní. Obzvláště, když na interpunkci lze nahlížet jako na pomůcku, jak docílit pauzy právě ve čtení. Někteří čtenáři se mu nepřizpůsobují, jiní ano, někdo si dokáže najít rytmus vlastní. Střídání krátkých a delších vět je otázkou dynamiky textu. Styl tohoto měnit nechci, ale samozřejmě nehodlám psát pořád takto. Nahlížej na to jako na aexperiment právě se stylem. Já jsem s ním docela spokojený.

Jinak se nejdná o náctiletého chlapce, z textu to snad je poznat (paní učitelka, držení za rameno, zdrobněliny maminka a tatínek, a vůbec i samotný faktr, že se vejde do skříňky). Shledávám, že zde to tak docela chápáno není. V tomto ohledu byl na Písmáku text přijat asi bez výhrad. No... :)

Díky za čtení.
<reagovat 
čtenář literární agent - 22.4.2010 > dojímavé, a stal se z něho velký spisovatel?
<reagovat 
 blondýn (Občasný) - 23.4.2010 > čtenář> ty budeš asi hodně velkej blb
<reagovat 
Parsifal (Občasný) - 3.7.2010 > S tím, že tam jsou klišé, souhlasím, trochu ubrat by neuškodilo. EMO to rozhodně není. Co mě ale trochu zarazilo je fakt, že se asi vůbec o povídku nejedná? Spíše jsem měl pocit, že se jedná o líčení pocitů, možná vyprávění... Povídkou bych to nenazval, jinak ale pěkné...
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + čtyři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter