Každý rok na mě doléhá
čtvero ročních období
podzimní poetika
na jaře
a letní sukýnky makovic
na sněhu
stále je nedokážu vidět
v souznění
Každý rok na mě doléhá
nerozhodnost
zda padat spolu s listím
aby mě déšť oplakal
nebo si psát
vlastní epitaf
pískem
v žáru letního odpoledne
Každý rok čistím si
cestu
loukou hlavních tříd
kde pupence hlav
s bliznami jazyků
lapají po svazcích
bankovek
vzrostlých finančních domů
A každý rok mám chuť
odejít
se ženou svého srdce
do kraje stolových hor
rozdmýchat oheň a kolem něj
očistit torza lidskosti
směnit se
v harmonii
čtyř období roku
čtyř živlů
čtyř period lidského života.
|