TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 12.11. Benedikt

Všechny rubriky

Próza

> Próza

> Povídky

> Fejetony

>		Úvahy

> Pohádky

> Životní příběhy

> Cestopisy, reportáže

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

O prázdnotě a intuitivním poznání z kolekce SEDM ESEJŮ O (ZEN) BUDDHISMU
Autor: buddhist (Občasný) - publikováno 27.11.2009 (22:27:11)

	buddhist (Občasný) - 28.11.2009 > germanica> Díky za poznámku - pročíst něčí cizí úvahu a ještě k ní něco napsat, to vyžaduje samo o sobě dost velkou dávku trpělivosti ;-). Ale teď k tomu, co píšeš: 1. Uznávám, že změnit styl myšlení, např. ve smyslu výrazné racionální orientace je velmi těžké. V buddhistismu se mluví o dvou odlišných cestách duchovní cesty, která může vést k osvobození se např. od přílišné závislosti na hmnotném světe: První cesta je cestou spíše postupnou a dlouhodobou. Spočívá v něčem, co bychom mohli pracovně nazvat studium, trénink apod. Tato cesta vyžaduje určitou soustavnost a trpělivost. Osobně si myslím, že tato cesta je vhodná právě pro lidi, kteří jsou sice nespokojeni se svým dosavadním, např. málo duchovním způsobem života, ale na druhé straně buď svým samotným zaměřením nebo souhrou mnoha okolních podmínek, jsou spíše racionálního a konkrétního zaměření. Tito lidé často potřebují něco jako "racionální kostru", která je vede na jejich dochovní cestě. Pokud jsou dostatečně vytrvalí a snaží se mít otevřenou mysl, může se stát, že toto racionální vodítko již časem nepořebují a dojdou k samé duchovní podstatě, která je intuitivní, nesdělitelná a nepopsatelná a kterou nelze "vyučovat". Takovým racionálním průvodcem na cestě může být nějaká duchovní škola, individuální duchovní učitel nebo soustavné studium literatury. Zde je ovšem nutné říct, že i v buddhitické literatuře existují naprosto odlišné druhy spisů - jedny jsou určeny právě pro tento spíše racionálně uvažující typ lidí (Lotosová sútra), jiné jsou pro lidí, kteří se vydají cestou "rychlého pochopení" (Démantová sútra). Druhá cesta "rychlého pochopení" je určena pro lidi, kteří stojí téměř na prahu ... ve svém životě je neustále něco ohromuje, touží po prohloubení svého intuitivního poznání ... Těmto lidem stačí určitý impuls, nápověda a tou může být třeba osamělá meditace v přírodě, přečtení básně nebo četba buddhistických spisů. Tím chci říst, že takoví lidé mohou dojít vysokého stupně duchovního poznání, aniž se vůbec kdy seznámí s buddhismem nebo nějakým jiných do spisů převedným učením. Co se týče právě buddhistických spisů, je pro me osobně zosobněním této druhé cesty rychlého ale zároveň pro některé těžko srozumitelného výkladu knížka s názvem Démantová sútra. O této knížce resp. o hlavních myšlenkách v ní obsažených bude můj druhý Esej z tohto cyklu, který v budoucnu uveřejním na Totemu. Chtěl bych ještě říct důležitou věc: když mluvím o těchto dvou cestách. Z buddhistického hlediska je nesmyslem hodnotit, jestli některá z nich je lepší nebo horší než ta druhá. Stejně tak nesmyslné hodnotit lidi podle toho, zda má někdo "dokonalejší" pochopení buddhismu nebo obecněji řečeno duchovna. Zde nejde skutečně o srovnávání nebo soupeření. A ještě jednu poznámku na závěr: možnost dojít nějakého duchovního pokroku v tom smyslu, jak o něm píšu výše, rozhodně nezáleží na vzdělání, inteligenci apod. Samozřejmě, že i ty hrají určitou úlohu, ale nejsou zdaleka rozhodující :-) Tak..už píšu strašně dlouho, tak to radši odešlu a pak ještě odpovím na druhou část tvého příspěvku.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli buddhist
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + šest ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game