|
| |
 |
Vražda v překombinovaném kombiné
Autor: SHIMI () - publikováno 20.6.2000 (10:10:08), v časopise 28.6.2000
|
|  |
VRAŽDA V PŘEKOMBINOVANÉM KOMBINÉ
Ruce,které škrtí nejsou nikdy krásné.Oběť marně touží po vzduchu,ale kope už míň.Padá závoj zapomnění,otevřená brána smrti tě vítá.
Snídani mi poněkud zkazila vražda v sousedním kupé.Tuhnoucí mrtvola,hromada masa,kostí a již nepotřebných vnitřních orgánů,má již klidný spánek.Leží tam na podlaze podle lékaře již 8 hodin.Edward Collin byl možná mladý,hezký muž,ale smrt byla k němu krutá.Fialové otisky prstů vraha a výraz absolutní hrůzy navždy vrytý do obličeje.Delegace železniční společnosti za mnou přišla,abych se jako slovutný soukromý detektiv Joe Tullop ujal diskrétního řešení případu.Vypustil jsem poslední kroužek modravého dýmu a drsně típl zbytek doutníku o pleš nejbližšího železničního potentáta.Až po chvilce jsem řekl své,netrpělivě očekávané ano.Chtěl jsem si cestou odpočinout a neznal jsem lepší způsob než vyšetřování. Při prohlídce kupé jsem našel jen pár pohozených papírků od bonbónů.Jak potvrdila rodina,nic se neztratilo.Zadumán jsem začal hrát na housle.Usnul jsem spánkem nespravedlivých.
Dýka bolí a píchá v zádech.Oblek lačně pije krev.Mňam,další litr.Duše se plní smrtí,ústa krví.A je konec.
Další ráno,další mrtvola.Tady to někdo myslí skutečně vážně.Pro uklidnění jsem si zapálil doutník,můj jediný zlozvyk od doby,kdy jsem skoncoval s tvrdýma drogama.Chemické výlety do nitra barev a tvarů.Přestal jsem je brát po jedné strašlivé party,kdy jsem tancoval svůdné boogie oblečen jen v ukradené norkové bikiny na jakémsi večírku vlakobaronů.Skandál se podařil utajit jen díky majiteli vlaku,takže mu opravdu dlužím službičku. V kupé opět ani stopa,když vtom mě mocná a nepředvídatelná intuice doslova vytáhla na střechu vlaku."Ano,přesně jak jsem si myslel:neporušený sníh na celé střeše."mumlal jsem si. Ladně jsem vskočil zpět do vlaku a zeptal se průvodčího:"Zamykáte na noc jednotlivé oddíly vlaku ?" "Ano,samozřejmě" "Kdy zamykáte ?" "V 10 večer." "Hmm,to jsem ho ještě viděl živého,když si přišel stěžovat na mou hru na housle.Hodil jsem po něm šmytec.A kdy průchody opět otevíráte ?" "To je různé.Dnes jsem šel probudit pana Forresta přesně, jak si přál v 7 hodin a našel jsem ho." "Mohl Vám někdo vyklouznout za zády ven z oddílu?" "Vyloučeno." "Kdy sněžilo ?" "Včera sněžilo celý den až do 9.hodiny večerní,pak už ne." Během rozhovoru se kolem nás vytvořil hlouček cestujících.Otočil jsem se k nim:"Vrah sem nemohl dostat ani průchodem ani po střeše a jiná cesta je vyloučena !" Přitom jsem si vzpomněl na vraha z vlaku Rudá střela,který dokázal přelézat po boku vagónů,naštěstí mu jeden úzký tunel vystavil stopku.Ale pokračoval jsem a zvýšil hlas:"To znamená ,že vrah pana Forresta je z tohoto oddílu vlaku !" Tvrzení mrazivě viselo v místností,bylo slyšet jen šelesti na plicích u tuberáků a nepravidelný rytmus srdce kardiaků.Zahřímal jsem:"Ale nebojte se, já vás ochráním a vraha dopadnu !" Z přihlížejícího hloučku se ozvalo sborové obdivné "Oh" a k jeho nohám mi dopadli první klíče od kupé ( vesměs od dámských ).Vybral jsem si jich pár a s pocitem dobře vykonané práce jsem prospal celý den i noc.
Tělo se kroutí řevem vnitřních orgánů.Jazyk pálí,dech se krátí.Kupé se houpe a otáčí.Křeče bijí tělem o podlahu.Za chvíli je po všem i srdce utichlo.
3 vraždy a ještě jsem neměl ani nitku k řešení.Mohl jsem použít řešení z Transsibiřského expresu,kde jsem byl nucen sám zabít zbylé pasažéry až na jednoho,na kterého jsem všechny vraždy shodil. Ale to bylo nouzové řešení,protože jsem se tenkrát v opilosti vsadil,že vypátrám vraha do 3 dnů a já strašně nerad prohrávám. Vzpomínky.Dodnes si jasně pamatoval na ohořelé auto firmy FAMILY FROST a skalpovanou mrtvolu jeho řidiče,který si drze dovolil vyhrávat svou stupidní cukrářskou písničku v blízkosti jejich obydlí.Jó,rád vzpomínal na studentské časy na koleji. Všechny vraždy spáchal určitě jeden a týž člověk.Proč ? Aby mě naštval ! Myšlenkový souboj s nejlepším detektivem Ameriky to bylo příliš velké lákadlo. Sklonil jsem se nad plánek oddílu vlaku ,který jsem si sám udělal.Obsahoval 8 kupé.Moje a další 2 obsazené jsem mohl v klidu škrtnout.Pak tu byly 3 dámská kupé, jedno jakéhosi váženého obchodníka Olivera Jonese,ale zbývající bylo obzvláště záhadné.Před jízdou prý bylo rezervováno,ale nikdo neviděl nikoho vcházet ani vycházet ,ačkoliv bylo pravděpodobně obydleno.Zatrhl jsem si to kupé červeně a se slovy:"Mám tě,synu hyeny" a jsem vyrazil do akce. Vtrhl jsem do jeho kupé s napřaženým revolverem.Nenápadný človíček,který vypadá ,že by mouše neublížil,ó jak typické ! Hleděl s posvátnou hrůzou na můj Smith&Weson.Mohutným hlasem jsem zvolal:"Přiznej se ,bídáku !" Výraz jeho tváře se nezměnil, jen začal koktat cosi jako:"K čemu ? Jsem počestný obchodní cestující a jedu do ..." Protože nesnášim zdržování, prostřelil jsem mu koleno.Jen málokdo se nepřizná v takovéto situaci,ale tenhle se o to aspoň pokoušel.Tak jsem mu prostřelil i druhé,aby byl symetrický.A stále nic.Tady něco nehrálo.Vyšel jsem na chodbu a zjistil jsem,že jsem si spletl kupé.Naštěstí milosrdné mdloby pravděpodobně bývalého obchodního cestujícího mě připravili o trapnou nutnost se omluvit. Spravedlnost je hold slepá,s tim se nedá nic dělat.Rychle jsem opustil kupé,které bylo svědkem mého drobného přehmatu. Tam na konci chodby byl ON, poznal jsem ho, ten šílený výraz v očích.Rozběhli jsme se proti sobě,hnáni krutou a spalující nenávistí,aby jsme se zaškrtili holýma rukama.Už jsem cítil jeho dech,viděl jeho psychopatické oči ,oči plné bělma.A pak jsem narazil do zrcadla.
Washington Post:Včera dosáhlo vražedné řádění v Orient expresu vrcholu.Po dvou střelných ranách do nohou umřel pro naprostou ztrátu krve bezbranný obchodní cestující O.J. Detektiv Joe Tullop spravedlivě rozhořčen počínáním bestiálního vraha ho pronásledoval,ale byl podlým zlosynem přepaden a udeřen ho obličeje dosud neupřesněným předmětem.Detektiv leží s těžkým otřesem mozku a odřeninami v nemocnici.Celý národ se modlí za uzdravení tohoto skvělého amerického syna,který jako jediný je schopen zastavit řádění toho psychopatického šílence nazývaného čistič Viktor.
Neúspěch ? Možná,ale aspoň teď vím,kdo je tím tajemným vrahem,který udeří vždy,když jsem nablízku já.Nikdy ho nedopadnu a doufám ,že ani nikdo jiný.
|
|
|
