Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
	Hloubání, holedbání Autor: diva (Občasný) - publikováno 17.11.2009 (11:11:05)

hlodání, holoubání,

holedbání...

nakročen vpřed

a přikrčen k zaváhání,

skokem do známa

barvím omalovánky,

jako malý brouček,

ňuňátko, ťuťátko,

v kočárku z rutiny,

nachávám se vláčet osudem;

przničem světlých zítřků..

nebude mi vadit vzlykat z rána

u rozglábených trafik?

...umět si tak pořádně flágnout,

po papuli,

sesbírat městem neobsazená čísla,

vystřelit svoji hvězdu na fejzbuk,

najít stopy HDP

ve svojí tváři,

a změnit svět!?

to by se pak žilo,

Přerove..

proč zrovna dnes

nezúčtovat s životem?

nezajít mečem

neroztát v davu

Poznámky k tomuto příspěvku

Navždy už bez tebe (Občasný) - 18.11.2009 > jo jo, kdyby... to bylo tak jednoduchý! :o) <reagovat

Věza (Občasný) - 18.11.2009 > Body: 4 <reagovat

buddhist (Občasný) - 18.11.2009 > Dost mě zaujaly některé obrazy: "přikrčen k zaváhání" - skvělý, dále (jen můj osobní pohled) by se mi líbilo: "barvím omalovánky/jako malý brouček", pokud by se TOHLE spojilo v jeden obraz ;-) Dále: "sesbírat městem neobsazená čísla" - taky perfektní. Některé jiné části se mi tolik nelíbí - možná malinko patetické: "nachávám se vláčet osudem", "nezúčtovat s životem", "nezajít mečem". Vím, že to tam má určitě i obsahový smysl, ale stejně mě to přijde v zhledem ke kvalitě některých částí básně přiliš těžké a "laciné". Ale je to jen můj subjektivní dojem. Celkově opravdu zajímavá báseň. Body: 5 <reagovat

Zrušit obrázky    Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno   e-mail> Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + deset ?